ECLI:CZ:NS:2013:29.NSCR.31.2011.1
KSOS 25 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 31/2011-A-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka J. P. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 25 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitele Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. , se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Za Poříčskou branou 6/256, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 49241494, zastoupeného JUDr. Petrem Hrdličkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na příkopě 988/31, PSČ 110 00, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Marcelou Urbanovou, advokátkou, se sídlem v Opavě, Nákladní 895/41, PSČ 746 01, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. ledna 2011, č. j. KSOS 25 INS XY, 2 VSOL XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 5. října 2010, č. j. KSOS 25 INS XY, zjistil Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) na základě insolvenčního návrhu věřitele (Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s.) úpadek dlužníka (J. P.) a ustanovil insolvenčního správce (bod II. výroku).
Insolvenční soud - vycházeje z ustanovení §3 a §136 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) - dospěl k závěru, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti, kdy\ž má nejméně 3 věřitele s pohledávkami po lhůtě splatnosti po dobu delší 3 měsíců. Za doloženou měl insolvenční soud pohledávku insolvenčního navrhovatele (z titulu poskytnutých půjček) ve výši 14.155.627,78 Kč a dále pohledávku České průmyslové zdravotní pojišťovny ve výši 141.539,- Kč a pohledávku Finančního úřadu v Opavě ve výši 575.251,- Kč.
K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 5. ledna 2011, č. j. KSOS 25 INS XY, 2 VSOL XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.
Odvolací soud - jenž vyšel z ustanovení §3, §97 odst. 3, §136 odst. 1, §141 odst. 2 a §143 odst. 3 insolvenčního zákona - přitakal závěru insolvenčního soudu o úpadku dlužníka (ve formě platební neschopnosti). K námitce nedostatku aktivní věcné legitimace insolvenčního navrhovatele odvolací soud uvedl, že ta sama o sobě nemůže být důvodem pro změnu nebo zrušení rozhodnutí o úpadku (vzhledem k ustanovení §141 odst. 2 insolvenčního zákona). Námitky zpochybňující soudně přiznané pohledávky insolvenčního navrhovatele pak neměl odvolací soud za důvodné vzhledem k závěrům obsaženým v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1248/99, uveřejněném pod číslem 9/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu a které má za použitelné i pro insolvenční řízení. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. března. 2007, sp. zn. 29 Odo 156/2005, též dodal, že dlužník ani netvrdil, že by pohledávky pravomocně přiznané insolvenčnímu navrhovateli měly posléze zaniknout uhrazením nebo započtením.
Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
Učinil tak proto, že dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení §238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Dovolatel ohlašuje dovolací důvody uvedené v §241a odst. 2 o. s. ř., namítaje v tomto rámci, že odvolací soud se přiléhavě nevypořádal s jeho námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace insolvenčního navrhovatele. Domnívá se přitom, že aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele je podmínkou insolvenčního řízení a (odtud) dovozuje, že odvolací soud porušil jeho právo na spravedlivý proces.
V závěru, že je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel (případně) nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, odpovídá napadené rozhodnutí jednoznačné dikci §141 odst. 2 insolvenčního zákona (jehož existenci dovolání ignoruje), i ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. Srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. 29 NSČR 30/2010, uveřejněného pod číslem 96/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž Nejvyšší soud (vycházeje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2000, sen. zn. 29 NSČR 24/2009) ozřejmil, že zkoumání toho, zda insolvenční navrhovatel má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, má i při rozhodování o insolvenčním návrhu význam jen do rozhodnutí o dlužníkově úpadku. V řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku je skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, právně bez významu (určující je, zda je dlužník i tak v úpadku).
Úsudek, podle kterého nedostatek aktivní věcné legitimace insolvenčního navrhovatele (nedoložení pohledávky insolvenčního navrhovatele) nezpůsobuje nedostatek jakékoli podmínky insolvenčního řízení, je triviální.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012), v insolvenčním řízení přiměřeně použitelného dle §7 insolvenčního zákona, se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. června 2013
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu