ECLI:CZ:NS:2013:29.NSCR.36.2013.1
KSUL 70 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 36/2013- P45-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka K. K., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 70 INS XY, o přihlášce pohledávky věřitele č. 45 Raiffeisenbank a. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78, identifikační číslo osoby 49240901, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Pavlem Jiřičkou, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, V Jirchářích 60/6, PSČ 400 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. února 2013, č. j. KSUL 70 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl jako nepřípustné [§218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)] odvolání dlužníka proti usnesení ze dne 14. prosince 2012, č. j. KSUL 70 INS XY, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o návrhu dlužníka na odmítnutí přihlášky věřitele č. 45 Raiffeisenbank a. s. tak, že přihláška věřitele se neodmítá jako opožděná.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním - jakožto mimořádným opravným prostředkem - napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, připouští-li to zákon.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §238a o. s. ř.
Jelikož dovolání v dané věci nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v ustanovení §238a o. s. ř., zbývá posoudit, zda může být přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení je dovolání za stanovených podmínek přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí. Dovolání podle §237 o. s. ř. však ani při splnění v něm vymezených předpokladů není přípustné v případech, které jsou vypočteny v §238.
Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. není dovolání přípustné podle ustanovení §237 proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4.
Právě o tento případ jde v posuzované věci. Usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání dlužníka, je sice usnesením, jímž se odvolací řízení končí, ale podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost též pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání (k tomu srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013, které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Nejvyšší soud proto dovolání dlužníka odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. května 2013
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu