ECLI:CZ:NS:2013:29.NSCR.45.2013.1
MSPH 76 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 45/2013-A-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka M. L. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS XY, o insolvenčním návrhu věřitele Hypoteční banky, a. s. , se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 13584324, o dovolání insolvenčního navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. ledna 2013, č. j. MSPH 76 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 16. listopadu 2012, č. j. MSPH 76 INS XY, Městský soud v Praze (dále jen „ insolvenční soud “) odmítl - vycházeje z ustanovení §3 a §128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) -insolvenční návrh, jímž se věřitel (Hypoteční banka, a. s.) domáhal zjištění úpadku dlužníka M. L. (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).
K odvolání insolvenčního navrhovatel e Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. ledna 2013, č. j. MSPH 76 INS XY, 1 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soud u (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Dovolání insolvenčního navrhovatele, jež může být přípustné jen podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř., když napadené rozhodnutí je v řešení otázek dovoláním předestřených (soustředěných k posouzení, zda insolvenční návrh obsahoval konkrétní údaje o pohledávkách dalších věřitelů) souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Srov. potud především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2011, uveřejněné pod číslem 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2011, sen. zn. 29 NSČR 45/2011 ( rozhodnutí jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu) , jejichž závěrům se neprotiví ani další dovoláním zmíněná usnesení Nejvyššího soudu. K tomu, že ani vykonatelná pohledávka ještě nemusí být splatná, srov. ostatně přímo dikci zákona (§154 odst. 2, §284 odst. 2 o. s. ř.)
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání insolvenčního navrhovatele bylo odmítnuto a u dlužníka žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.
Za součást dovolacích nákladů insolvenčního navrhovatel e přitom Nejvyšší soud nepokládal část zaplaceného soudního poplatku z dovolání ve výši 8.000,- Kč. Dovolatel podle výzvy insolvenčního soudu (A-15) zaplatil na soudním poplatku za dovolání celkem 10.000,- Kč (č. l. A-16). Poplatek za dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí insolvenčního návrhu, však činí (v souladu s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) pouze 2.000,- Kč. V rozsahu, v němž dovolatel soudní poplatek přeplatil, mu jej neprodleně vrátí insolvenční soud .
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění), v insolvenčním řízení přiměřeně použitelného dle §7 odst. 1 insolvenčního zákona, se podává z bodů 1. a 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli a dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2013
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu