ECLI:CZ:NS:2013:29.NSCR.52.2013.1
KSPL 56 INS XY
29 NSČR 52/2013 - B - 99
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužnice J. M., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS XY, o návrhu dlužnice, zastoupené JUDr. Milanem Hulíkem, Ph. D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1615/1, PSČ 110 00, na vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Michal Kubín není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSPL 56 INS XY, 3 VSPH XY.
Odůvodnění:
Podáním došlým soudu 30. června 2013 (B-93) vznesla dlužnice námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze M. K., předsedy senátu nadřízeného soudu příslušného rozhodnout (v senátní věci 3 VSPH XY) o námitce podjatosti, kterou dlužnice vznesla 4. října 2012 proti soudkyni Krajského soudu v Plzni I. P.
Námitku podjatosti odůvodnila dlužnice tím, že Vrchní soud v Praze dosud nerozhodl o námitce podjatosti soudkyně P. „Domnívá“ se, že je zde záměr co nejdéle prodlužovat projednání této námitky, aby insolvenční správce mohl v mezidobí zpeněžit její majetek dobrovolnou veřejnou dražbou, k čemuž nepotřebuje souhlas insolvenčního soudu. „Domnívá se“ dále že předseda senátu Vrchního soudu v Praze, ve věci sp. zn. (správně sen. zn.) 3 VSPH XY, zcela záměrně odsouvá projednání námitky podjatosti soudkyně P., aby umožnil zcizení majetku dlužnice veřejnou dobrovolnou dražbou a tím zcela legitimně navodil stav, kdy dlužnice nebude moci uplatnit žádné právní prostředky, aby této situaci zabránila. Nadřízený soud by měl rozhodnout o podjatosti soudce bez zbytečného odkladu, neboť působení podjatého soudce v řízení ohrožuje samu podstatu civilního řízení. O námitce podjatosti soudkyně P. však Vrchní soud v Praze nerozhodl ani po 8 měsících, přičemž o předchozích námitkách rozhodoval cca do 1 měsíce.
Co do kritérií, z nichž usuzuje na podjatost označeného soudce Vrchního soudu v Praze, odkazuje dlužnice na „nález“ Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (ve skutečnosti jde o usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 18. června 2002, uveřejněné pod číslem 17/2002 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) a na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 11/04 (jde o nález pléna Ústavního soudu ze dne 26. dubna 2005, uveřejněný pod č. 220/2005 Sb.).
K námitce podjatosti se 2. července 2013 vyjádřil M. K., uváděje, že nemá žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, s tím, že k prodlení s vyřízením věci dochází v důsledku vysokého nápadu a že nemá zájem na tom, aby zdržoval vyřízení věci.
Podáním došlým Nejvyššímu soudu 10. července 2013 pak dlužnice námitku podjatosti doplnila o argument, že věci napadlé do senátu, v němž má být vyřízena její věc, nejsou vyřizovány v pořadí, v němž do tohoto senátu napadly.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Dle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že „domněnka“ dlužnice, že prodlení s rozhodnutím o námitce podjatosti je projevem záměru předsedy senátu Vrchního soudu v Praze poškodit ji na jejich právech způsobem popsaným výše, ani s přihlédnutím ke kritériím podávajícím se z výše označených rozhodnutí Ústavního soudu nevede k závěru, že je důvod pochybovat o nepodjatost K. Totéž platí o námitce, že věci nejsou v označeném senátě vyřizovány v pořadí, v němž do něj napadly.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. července 2013
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu