ECLI:CZ:NS:2013:3.TDO.609.2013.1
sp. zn. 3 Tdo 609/2013 -25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 19. června 2013 v neveřejném zasedání o dovolání podaném obviněným Ing. Arch. K. H., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 67 To 387/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 T 170/2011, takto:
I. Podle §265k odst. 1 tr. ř. se usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 67 To 387/2012, zrušuje.
Podle §265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
II. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
V rámci odsuzující části rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 23. 4. 2012, sp. zn. 2 T 170/2011, byl obviněný Ing. Arch. K. H. uznán vinným pod bodem ad I/ výroku o vině přečinem zpronevěry podle §206 odst. 1 trestního zákoníku (tj. zákona č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010) a pod bodem ad II/ 1) – 8) pokračujícím trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona (tj. zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 /dále jen „tr. zák.“/), kterých se měl dopustit jednáním popsaným v tzv. skutkové větě výrokové části rozsudku. Za tyto trestné činy byl podle §250 odst. 3 tr. zák., za použití §35 odst. 1 tr. zák., odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon mu byl podle §60a odst. 1, odst. 2 tr. zák., za použití §58 odst. 1 tr. zák., podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let za současného vyslovení dohledu Probační a mediační služby České republiky. Podle §60a odst. 3 tr. zák. byla obviněnému uložena také zvláštní podmínka osvědčení spočívající v jeho povinnosti ve zkušební době podle svých sil uhradit škodu, kterou trestným činem způsobil. O nárocích jednotlivých poškozených soud rozhodl výroky podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř.
Naproti tomu byl obviněný podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 15. 11. 2011, sp. zn. ZT 169/2011, pro skutek, v němž byl spatřován trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. Poškozená I. U. byla výrokem podle §229 odst. 3 tr. ř. odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvolání obviněného proti odsuzující části předmětného rozsudku rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 67 To 387/2012, tak, že se toto odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítá (pro nesplnění náležitostí obsahu dovolání).
Proti shora citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný Ing. Arch. K. H. následně dovolání , přičemž uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř.
V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný (dovolatel) namítl, že jeho obhájce podal v zákonné lhůtě k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 odvolání, které toliko neobsahovalo náležitosti stanovené zákonem, když nebylo odůvodněno. Potud nemá vůči odůvodnění napadeného usnesení odvolacího soudu žádných výhrad. Nesouhlasí však s tvrzením, že obhájce byl ve smyslu §251 odst. 1 tr. ř. Obvodním soudem pro Prahu 8 poučen o tom, že odvolání nemá zákonem předepsané náležitosti, a že byl současně vyzván k odstranění vad ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy s upozorněním, že jinak bude odvolání odmítnuto. Žádný takový přípis jeho obhájci nikdy doručen nebyl. Došlo totiž k záměně advokátů, kdy příslušná výzva byla podle spisové dokumentace zaslána do datové schránky příjemce Mgr. Petr Řehák, advokát se sídlem D., P., který ji měl převzít dne 23. 8. 2012. Obhájcem obviněného je však advokát Mgr. Petr Řehák, sídlící na adrese Ú., P. Je tak evidentní, že Městský soud v Praze podle §253 odst. 3 tr. ř. podané odvolání odmítl nesprávně, neboť pro takový postup nebyl splněn předpoklad ve smyslu ustanovení §253 odst. 4 tr. ř.
Protože shora zmiňovaný postup zakládá vadu naplňující zákonný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Městského soudu v Praze, č. j. 67 To 387/2012, ze dne 15. 11. 2012, zrušil a zároveň „rozhodl, že odvolání obžalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 23. 4. 2012, sp. zn. 2 T 170/2011, se neodmítá“. Současně navrhl, aby byl odložen výkon dovoláním napadeného rozhodnutí.
K podanému dovolání se v souladu s ustanovením §265 odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který předně uvedl, že lustrací v seznamu držitelů datových schránek zjistil pouze tolik, že jsou zde jako držitelé schránek skutečně vedeni dva advokáti jménem Mgr. Petr Řehák, přičemž souhlasí i obviněným uváděné údaje. Lustrací v dostupné databázi ČAK však osoba „druhého“ advokáta Mgr. Petra Řeháka nalezena nebyla. Státní zástupce nicméně vychází z toho, že údaje tvrzené obviněným o jeho zjištěních z procesního spisu jsou pravdivé, a s tímto předpokladem považuje jeho dovolací argumentaci za důvodnou.
Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 67 To 387/2012, zrušil a podle §265 l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně navrhl, aby o dovolání bylo rozhodnuto podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání vyslovil státní zástupce i pro případ jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu (§265r odst. 1 písm. c/ tr. ř.).
Obviněný Ing. Arch. K. H. je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v ustanovení §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) dále zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a odst. 1 tr. ř. Shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé, a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl odmítnut řádný opravný prostředek obviněného proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 1, odst. 3 tr. ř.).
Důvodem dovolání podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř . je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů.
V posuzovaném případě obviněný uplatnil první alternativu výše uvedeného dovolacího důvodu právně relevantní námitkou, že Městský soud v Praze napadeným usnesením podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl jeho řádný opravný prostředek jako nesplňující náležitosti obsahu odvolání, aniž by ho (resp. jeho obhájce) předtím v souladu s ustanovením §251 odst. 1 tr. ř. vyzval k odstranění vad v pětidenní lhůtě a současně ho poučil o důsledcích marného uplynutí této lhůty.
Protože Nejvyšší soud neshledal žádný z důvodů pro odmítnutí dovolání (§265i odst. 1 tr. ř.), přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti kterému bylo dovolání podáno, a to v rozsahu a z důvodů, jež byly v dovolání uvedeny, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím závěrům:
Předně je třeba poukázat na to, že Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodoval o řádném opravném prostředku obviněného (dovolatele) na podkladě obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 vedeného pod sp. zn. 2 T 170/2011, v podobě a ve stavu k datu předložení (8. 11. 2012). Odvolací soud z něj zjistil, že rozsudek soudu prvního stupně byl obviněnému Ing. Arch. K. H. doručen dne 1. 11. 2012 a jeho obhájci Mgr. Petru Řehákovi, na adresu sídla kanceláře Ú., P. , dne 3. 7. 2012 (č. l. 924 verte spisu). Na doručení rozsudku zareagoval obhájce podáním tzv. blanketního odvolání, které došlo soudu prvního stupně do datové schránky dne 11. 7. 2012 (č. l. 928 spisu). Jako adresa odesílatele je na příslušném „Identifikátoru elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu: Obvodní soud pro Prahu 8“ opět uvedena adresa Ú., P.
Soud prvního stupně poté zvolil postup podle §251 odst. 1 tr. ř. Výzvu k odstranění vad odvolání se však - v rozporu se svým doposud uplatňovaným způsobem doručování v řízení - rozhodl zaslat obhájci do datové schránky. Z „Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky“ (č. l. 940 verte spisu) vyplývá, že výzva byla doručena dne 23. 8. 2012 Mgr. Petru Řehákovi, advokátovi se sídlem D., P. Na výzvu k odstranění vad odvolání nebylo ve stanovené lhůtě, která marně uplynula dnem 28. 8. 2012, reagováno, čímž následně Městský soud v Praze v napadeném usnesení odůvodnil výrok o odmítnutí odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. (č. l. 953 a násl. spisu) bez meritorního projednání věci.
Po datu rozhodnutí odvolacího soudu zařadil soud prvního stupně do spisu mimo jiné „Doplnění odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8, č. j. 2 T 170/2011, ze dne 23. dubna 2012“, odeslané obhájcem obviněného Mgr. Petrem Řehákem z datové schránky ID: dne 7. 12. 2012 . Na příslušném identifikátoru elektronického podání je jako sídlo advokáta znovu uvedena adresa Ú., P. (č. l. 965a násl. spisu), na kterou bylo obhájci doručováno po celý dosavadní průběh trestního řízení, a nikoli adresa D., P.
S přihlédnutím ke skutečnostem uvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu je třeba považovat za přinejmenším předčasné, a proto na jeho právní moci nelze spravedlivě trvat. Nelze vyloučit, že obviněnému (dovolateli) byl odepřen přístup ke druhé instanci. Jsou totiž dány důvodné pochybnosti o tom, zda byla výzva soudu k odstranění vad podaného odvolání podle §251 odst. 1 tr. ř. skutečně doručena právě obhájci obviněného; tj. že nedošlo k záměně osob téhož jména a profese. Soud zaslal výzvu do datové schránky jistému Mgr. Petru Řehákovi, který nejenže měl sídlit na zcela jiné adrese, než na kterou bylo dosud obhájci obviněného doručováno, ale zároveň měl i jiné IČ, což se dalo snadno porovnat podle několika doručenek založených ve spise. Tím se však soud prvního stupně nezabýval a přes tyto zjevné rozpory předložil řádný opravný prostředek obviněného odvolacímu soudu k rozhodnutí s poznámkou v předkládací zprávě (č. l. 950 spisu), že odvolání přes výzvu zůstalo neodůvodněno.
Městský soud v Praze - vycházeje z předpokladu o bezvadném provedení veškerých úkonů soudem prvního stupně v rámci řízení podle §251 tr. ř. - pak rozhodl v neveřejném zasedání o odmítnutí odvolání z formálních důvodů podle §253 odst. 3 tr. ř., když svůj verdikt navíc bez dalšího odůvodnil neakceptovatelným závěrem, že tyto důvody byly založeny ještě dříve (marným uplynutím lhůty k odstranění vad odvolání dnem 28. 8. 2012), než byl obviněnému jako osobě oprávněné podle §246 odst. 1 písm. b) tr. ř. doručen rozsudek soudu prvního stupně a počala mu tak vůbec běžet zákonná odvolací lhůta (k tomu srov. §248 odst. 2 tr. ř.), v níž mohl odvolání nejen odůvodnit, ale také je následně doplňovat a rozšiřovat jeho obsah.
Nejvyšší soud proto na podkladě důvodně podaného dovolání obviněného Ing. K. H. zrušil podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 67 To 387/2012, a podle §265 odst. 2 věta druhá tr. ř. zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. pak tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Toto rozhodnutí učinil podle §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání, neboť zjištěné vady nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání.
Předmětná trestní věc se tak vrací do stadia, kdy se bude muset Městský soud v Praze v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu znovu zabývat řádným opravným prostředkem (nyní již odůvodněným odvoláním) obviněného. Především se před vydáním nového rozhodnutí náležitě vypořádá s tvrzením obhájce obviněného, že na výzvu soudu prvního stupně podle §251 odst. 1 tr. ř. reagovat nemohl, jestliže mu nikdy nebyla doručena. Pokud se mu tuto námitku nepodaří bez pochybností vyvrátit, resp. dospěje-li k závěru, že pochybení soudu prvního stupně spočívající v zaslání výzvy nesprávnému subjektu bylo objektivní příčinou následného vadného rozhodnutí o odvolání v neveřejném zasedání konaném dne 15. 11. 2012, bude muset přistoupit k věcnému projednání odvolání.
V posuzovaném případě pozbylo zrušením právní moci napadené usnesení odvolacího soudu, a proto není pravomocný a vykonatelný ani rozsudek soudu prvního stupně, a to včetně adhezního výroku. Předseda senátu Nejvyššího soudu tudíž - při absenci návrhu předsedkyně senátu soudu prvního stupně na odklad výkonu napadeného rozhodnutí podle §265h odst. 3 tr. ř., o němž je třeba rozhodnout samostatným výrokem - neshledal ani důvody pro postup podle ustanovení §265o odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 19. června 2013
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler