ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.119.2013.1
sp. zn. 30 Cdo 119/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Pavla Simona ve věci žalobkyně Z. S., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 390/42, o zaplacení částek 400.000,- Kč s příslušenstvím, 3.791,- Kč s příslušenstvím, 5.128,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 7 C 106/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 2012, č. j. 57 Co 587/2011 - 100, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud výrokem I. připustil změnu žaloby, výrokem II. potvrdil rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 7. 9. 2011, č. j. 7 C 106/2010-66, v jeho výrocích II., III. a IV., kterými byla žaloba žalobkyně zamítnuta, ve výrocích I. a V. jej změnil tak, že zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky 955.500,- Kč s příslušenstvím, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně (výrok III.) a výrokem IV. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně včasné dovolání. Žalobkyně zároveň požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro účely dovolacího řízení. Tuto žádost však soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 5. 2012, č. j. 7 C 106/2010-117, zamítl a odvolací soud jeho rozhodnutí usnesením ze dne 30. 7. 2012, č. j. 57 Co 493/2012-130, potvrdil. Zároveň usnesením ze dne 19. 11. 2012, č. j. 7 C 106/2010-139, vyzval soud prvního stupně žalobkyni, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta. Soud prvního stupně též žalobkyni poučil, že nevyhoví-li této výzvě do patnácti dnů od doručení, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 23. 11. 2012. Na tuto výzvu však žalobkyně reagovala přípisem ze dne 10. 12. 2012, v němž pouze oznamuje soudu, že se snažila advokáta zvolit, ale to se jí nepodařilo.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (Část první, čl. II přechodná ustanovení, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.) dále též jen „o. s. ř“.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, která ovšem není řádně zastoupena.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Soud prvního stupně přitom dovolatelku náležitě poučil s tím, že musí být v dovolacím řízení řádně zastoupena (viz výše). Z obsahu spisu vyplývá, že k napravení nedostatku právního zastoupení ze strany dovolatelky nedošlo.
Protože tedy dovolatelka není právně zastoupena, a tak není splněna jedna z podmínek dovolacího řízení, postupoval dovolací soud podle ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením §104 odst. 2 o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Žalobkyně sice z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, avšak žalované nevznikly v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobkyni právo. Této procesní situaci odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2 věta první o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. ledna 2013
JUDr. František Ištvánek, v . r.
předseda senátu