ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.2689.2013.1
sp. zn. 30 Cdo 2689/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce J. S., proti žalované Žena - in s.r.o., se sídlem v Praze 1, Nové Město, Myslíkova 173/25, IČO 27425533, zastoupené Mgr. Stanislavem Beranem, se sídlem v Praze 10, Novgorodská 948/8, o ochranu osobnosti , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 201/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. června 2012, č.j. 1 Co 18/2012-246, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(243 odst.2 o.s.ř.):
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 19. června 2012, č.j. 1 Co 18/2012-246, výrokem I. změnil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2011, č.j. 34 C 201/2010-130, v odstavci IV. tak, že žalobci přiznal dalších 25.000,- Kč; jinak jej v tomto odstavci a v odstavci III. výroku potvrdil podle §219 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Výrokem II. v odstavci VI výrok rozsudku soudu prvního stupně zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Výroky III. až V. rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a nákladech řízení státu.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem.
Žalobce požádal soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, tato jeho žádost však byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. října 2012, č.j. 34C 201/2010-296, zamítnuta. K odvolání žalobce bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25. března 2013, č.j. 1 Co 313/2012-311.
Soud prvního stupně poté vyzval žalobce mimo jiné k odstranění nedostatku povinného zastoupení usnesením ze dne 23. dubna 2013, č.j. 34 C 201/2010-315, s poučením o tom, že nebude-li ve stanovené lhůtě výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení bylo dovolateli doručeno dne 24. dubna 2013, avšak tento nedostatek nebyl do současné doby odstraněn.
Dovolací soud za situace, kdy napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 19. června 2012, přihlédl k bodu 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2012. Konstatuje, že podle §241 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (který však může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy), jestliže sám nemá právnické vzdělání; je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná za ni osoba uvedená v §21 nebo §21a anebo v §21b o. s. ř., pokud má právnické vzdělání. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo §21a, v §21b, anebo v §26a odst. 3 o. s. ř., která má právnické vzdělání. V tomto případě se jedná o úpravu tzv. povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, které je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele musí být proto řešen postupem podle ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §104 odst. 2 téhož zákona.
Požadavek povinného zastoupení platí jen pro podání dovolání, přičemž však tuto část dovolacího řízení je třeba chápat v širším smyslu tak, že zahrnuje nejen podání dovolání samotného, ale vztahuje se i k podání, kterým se dovolání doplňuje nebo omezuje, nebo podání, kterým se disponuje rozsahem dovolání, jeho důvody nebo dovolacím návrhem. Pokud dovolatel podá dovolání sám, je nezbytné ke splnění požadavku nuceného zastoupení vyplývajícího ze zmíněného ustanovení, aby jeho zástupce učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním nebo aby alespoň písemně nebo ústně do protokolu sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje. Nestane-li se tak, není požadavku povinného zastoupení vyhověno (obdobně srovnej JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Ljubomír Drápal, JUDr. Zdeněk Krčmář, JUDr. Michal Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, 6. vydání, Praha 2003, II. díl, str. 1064 až 1065).
Dovolací soud je nucen konstatovat, že dovolatel výše uvedené výzvě soudu nevyhověl a pro dovolací řízení si nezvolil ve stanovené lhůtě (resp. ani později) zástupce z řad advokátů, aniž by případně doložil, že splňuje podmínku získání právnického vzdělání, jak je předpokládána ustanovením §241 odst. 2 písm. a) o .s. ř.
Protože tak nebyla naplněna tato zvláštní podmínka dovolacího řízení, dovolacímu soudu nezbylo, než podle již uvedených ustanovení dovolací řízení zastavit.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o. s. .ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o. s. ř věta první o. s. ř., když dovolatel nemá na náhradu nákladů nárok, přičemž však žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2013
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu