ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.3705.2012.1
sp. zn. 30 Cdo 3705/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci V. S., zastoupeného opatrovníkem JUDr. Jiřinou Fellnerovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Resslova 9, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci, o úpravu způsobilosti k právním úkonům, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 40 Nc 1627/2007, o dovolání Vojtěcha Skopal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 22. září 2011, č. j. 70 Co 6/2011-263,
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 16.7.2010, č.j. 40 Nc 1627/2007-180 (dále jen „soud prvního stupně“), omezil Vojtěcha Skopala ve způsobilosti k právním úkonům tak, že není oprávněn činit žádné právní úkony s výjimkou hospodaření s finanční částkou a majetkem do výše 10.000 Kč měsíčně (výrok I.). Soud prvního stupně nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení státu - České republice (výrok II.) ani žádnému z účastníků řízení (výrok III.).
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 22. září 2011, č. j. 70 Co 6/2011-263, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu si podal dovolání Vojtěch Skopal (dále též „dovolatel“).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta prvá o.s.ř.) podle části čtvrté, hlavy třetí o.s.ř. ve znění účinném do 31.12.2012 a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.) dospěl k závěru, že věcnému rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle §236 odst. 1 lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení, jímž se rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť ani toto ustanovení usnesení, jímž se rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení, neoznačuje za usnesení ve věci samé, proti němuž by bylo dovolání přípustné.
Protože dovolání proti usnesení, jímž se rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení, není přípustné podle žádného ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12.2012, Nejvyšší soud dovolání dovolatele podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. února 2013
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., v. r.
předseda senátu