Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.02.2013, sp. zn. 30 Cdo 401/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.401.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.401.2013.1
sp. zn. 30 Cdo 401/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci nezletilé N. H., zastoupené Městským úřadem v Klatovech jako kolizním opatrovníkem, dítě matky E. K., zastoupené JUDr. Juditou Jakubčíkovou, advokátkou se sídlem Klatovy I, Krameriova 139 a otce V. H., zastoupeného JUDr. Miroslavem Mlčákem, advokátem se sídlem Klatovy III, Pod Hůrkou 758, za účasti V. H., a V. H., o návrhu otce na úpravu styku s nezletilou a návrhu matky na úpravu poměrů k nezletilé, ve věci vedené u Okresního soudu Klatovy pod sp. zn. 11 Nc 311/2011, o dovolání matky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. listopadu 2012, č.j. 61 Co 188/2012, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 1.875,50,- Kč k rukám JUDr. Miroslavem Mlčáka, advokátem se sídlem Klatovy III, Pod Hůrkou 758, do tří dnů od právní moci usnesení. Stručné odůvodnění (§243c odst.2 o.s.ř.) : Okresní soud v Klatovech (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. února 2012, č.j. 11 Nc 311/2011 – 74, svěřil výchovu a výživu k nezletilé N. H., do péče matky (odst. I výroku), dále určil otci povinnost přispívat na výživu nezletilé N. částkou 2.500,- Kč měsíčně splatnou vždy do 15-tého dne v měsíci předem k rukám matky (odst. II výroku), dále určil, že otec je oprávněn se s nezletilou stýkat za přítomnosti otcovských prarodičů V. H. a V. H. každý sudý týden v roce, vždy v sobotu od 15.00 hod. do 18.00 hod. (odst. III výroku), dále umožnil otci stýkat se každoročně o vánočních prázdninách dne 26. 12 od 9.00 hod. do 18.00 hod. za otcovských prarodičů V. H. a V. H. s tím, že o vánočních prázdninách neprobíhá periodický víkendový styk (odst. IV a V výroku), matce uložil povinnost nezletilou ke styku připravit a otci vydat, otci povinnost nezletilou v místě bydliště převzít a po ukončení styku včas a řádně do místa bydliště vrátit (odst. VI výroku) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (odst. VI výroku). Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) ze dne 23. 5. 2012, č.j. 61 Co 188/2012 – 92, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II a V, dále změnil rozsudek soudu prvního stupně v odstavci III výroku, tak, že otec je oprávněn se s nezletilou stýkat za přítomnosti matky E. K., každou sobotu v roce od 15.00 hod. do 18.00 hod. v místě bydliště matky nezletilé, dále změnil rozsudek soudu prvního stupně v odstavci IV výroku, tak že otec je oprávněn se stýkat s nezletilou každý rok dne 26. 12. od 9.00 hod. do 18.00 hod., za účasti matky nezletilé E. K. a dále změnil rozsudek soudu prvního stupně v odstavci VI výroku, tak že matka je povinna nezletilou ke styku připravit a otci předat a otec je povinen po ukončení styku matce nezletilou předat (odst. V výroku odvolacího soudu). Současně odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Podáním ze dne 12. 10. 2012 požádala matka nezletilé, aby odvolací soud opravil odstavec V výroku svého rozsudku, neboť zejména tento výrok nemá žádné opodstatnění a neměl být dle matky zahrnut do výrokové části rozhodnutí, neboť je v rozporu s ostatními výroky rozsudku odvolacího soudu. Neboť není důvod, aby matka nezletilou otci předala a není ani důvod, aby otec byl povinen po ukončení styku s nezletilou matce předat, když má být rodičovský styk realizován za přítomnosti matky v místě bydliště nezletilé. Odvolací soud svým usnesením ze dne 1. 11. 2012, č.j. 61 Co 188/2012 – (neuvedeno), zamítl návrh matky na opravu rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že matka je povinna psychicky i fyzicky nezletilou připravit a otci předat, i když rodičovský styk probíhá za přítomnosti matky. Proti tomuto usnesení matka podala dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, kdy navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, neboť má za to, že dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a že za stávající situace dochází mezi rodiči nezletilé k různým nedorozuměním, neboť si každý tento výrok rozhodnutí vykládá po svém a jejich konflikty pak musí řešit m.j. i přestupková komise. K podanému dovolání se vyjádřil otec nezletilé a navrhl, aby dovolací soud dovolání matky odmítl, neboť není přípustné a určil matce povinnost uhradit otci náklady dovolacího řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Podle ustanovení §236 odst.1 lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o.s.ř. založena být nemůže, protože usnesení, jímž je zamítnut návrh na opravu výroku rozsudku není meritorní povahy a ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o zamítnutí návrhu na opravu výroku rozsudku v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Dovolací soud pouze doplňuje, že i kdyby dovolatelka napadala samotný rozsudek odvolacího soudu č.j. 61 Co 188/2012 – 92, tak by se jednalo o rozhodnutí, proti kterému dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 2 písm. b) o.s.ř. Tím spíše pak nemůže být přípustné dovolání proti usnesení, kterým dovolatelka napadá usnesení o zamítnutí návrhu na opravu tohoto rozsudku. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání, aniž by se mohl dále věcí zabývat, podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 a 137 odst. 3. o.s.ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a ta je tak povinna nahradit žalovanému jeho náklady dovolacího řízení. Tyto náklady se sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle ustanovení §7 písm. a), 14 odst. 1 a 18 odst. 1 vyhlášky 484/2000 Sb. v částce 1.250,- Kč a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty celkem činí 1. 875,50,- Kč. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 27. února 2013 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/27/2013
Spisová značka:30 Cdo 401/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.401.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§146 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění od 01.07.2009
§237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. ve znění od 01.07.2009
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26