ECLI:CZ:NS:2013:30.ND.34.2013.2
sp. zn. 30 Nd 34/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Pavla Simona ve věci žalobce Ing. P. B. , se sídlem v Ostravě, Obránců míru 6, jako správce konkursní podstaty úpadkyně Moravia Banky, a. s. v likvidaci, identifikační číslo osoby 45 19 28 55, proti žalovaným: 1) ALTUBI, s. r. o. , se sídlem v Prešově, Budovatelská 38, Slovenská republika, 2) ARMACT, s. r. o. , se sídlem v Prešově, Solivarská 1/A, Slovenská republika, 3) KŘIŽÍK, a. s. , se sídlem v Prešově, Solivarská 1/A, Slovenská republika, 4) ZPA TRANSFORMÁTORY, s. r. o. , se sídlem v Prešově, Budovatelská 38, Slovenská republika, o 156,180.521,42 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 12 C 86/2001, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 12 C 86/2001 projedná a rozhodne Okresní soud ve Frýdku-Místku.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Frýdku-Místku předložil Nejvyššímu soudu dne 21. 1. 2013 návrh na rozhodnutí o místní příslušnosti v záhlaví uvedené věci podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Uvedl, že strany založily dohodou ve smlouvě o úvěru ze dne 4. 9. 1998 v čl. V. bod 6, 7 pravomoc českých soudů a aplikaci českého práva. Podmínky místní příslušnosti ale nesjednaly.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Z dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývá, že dohoda, kterou účastníci řízení zakládají pravomoc soudu určitého státu, nemusí obsahovat označení místně příslušného soudu určeného státu. Jestliže strany dohodou založily pravomoc českých soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, postupuje se podle citovaného §11 odst. 3 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 524/2002).
Vzhledem ke skutečnostem, že ani jeden ze žalovaných nemá sídlo v České republice a že z obsahu předmětné smlouvy o úvěru vyplývá ujednání o pravomoci soudů České republiky v případě sporu, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. k určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem.
Z důvodu hospodárnosti řízení rozhodl Nejvyšší soud tak, že předmětná věc bude projednána a rozhodnuta Okresním soudem ve Frýdku-Místku, neboť v obvodu tohoto soudu má sídlo úpadkyně, jejímž konkursním správcem je žalobce, a navíc určený soud již po delší dobu řízení (které bylo po dobu konkursního řízení třetího žalovaného ve Slovenské republice přerušeno) vede, a je tak již obeznámen se základem daného sporu.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 28. února 2013
JUDr. František I š t v á n e k, v. r.
předseda senátu