ECLI:CZ:NS:2013:30.ND.410.2012.1
sp. zn. 30 Nd 410/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Simona, ve věci řízení o dědictví po zůstaviteli M. G. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 32 D 427/2012, o návrhu synovce zůstavitele Čestmíra Kučery na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 32 D 427/2012 se nepřikazuje z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Zlíně.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 předložil k rozhodnutí Nejvyššímu soudu návrh ve věci delegace projednání dědictví z důvodu vhodnosti z podnětu účastníka řízení, ve smyslu §12, odst. 2, 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Po zahájení řízení o dědictví, vedeného u shora označeného soudu pod sp. zn. 32 D 427/2012, navrhl synovec zůstavitele, jako jediný dědic, který neodmítl dědictví, delegaci vhodnou k Okresnímu soudu ve Zlíně, kterou ničím neodůvodnil.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Podle §88 písm. j) o. s. ř. je v dědickém řízení stanovena obligatorní příslušnost soudu podle místa zůstavitelova posledního bydliště.
Nejvyšší soud po zvážení rozhodných skutečností dospěl závěru, že důvod vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. není dán.
Podstatná část úkonů dědického řízení již byla provedena v obvodu dosavadního místně příslušného soudu, s jedním ze synů zůstavitele byl sepsán protokol o předběžném šetření, následně synové zůstavitele i jejich děti dědictví odmítli (protokol o jednání před soudním komisařem ze dne 11. 6. 2012 a 18. 6. 2012), a pokud jde o věci, které jsou a či snad dále mohou být předmětem úkonů dědického řízení, pak ty se mohou nacházet pouze v místě posledního bydliště zůstavitele, tedy v obvodě Obvodního soudu pro Prahu 5. Zejména z hlediska hospodárnosti řízení by bylo zcela neúčelné přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně tak, jak bylo navrženo, aniž by jediný dědic zůstavitele návrh na delegaci jakýmkoliv způsobem odůvodnil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 9. ledna 2013
JUDr. František I š t v á n e k, v. r.
předseda senátu