ECLI:CZ:NS:2013:30.ND.91.2013.1
sp. zn. 30 Nd 91/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci oprávněného města Pohořelice , se sídlem v Pohořelicích, Vídeňská 699, identifikační číslo osoby 00283509, zastoupeného Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 710/57, proti povinnému T. A. B. , o nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 55 EXE 2736/2012, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2736/2012, projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Okresní soud v Břeclavi (dále již „okresní soud“) usnesením ze dne 24. ledna 2013, č.j. 53 EXE 2736/2012-13, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce na majetek povinného pro uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 1.000,- Kč. V návrhu je uvedeno, že oprávněný podal k tomuto soudu návrh na exekuci s tím, že povinný se dopustil přestupku a že rozhodnutím Městského úřadu Pohořelice ze dne 5. srpna 2010, č.j. MUPOD24764/2010, byla povinnému uložena povinnost zaplatit za spáchaný přestupek pokutu ve výši 5.000,- Kč a náklady přestupkového řízení ve výši 1.000,- Kč. Povinný dosud (ke dni podání exekučního návrhu) uhradil oprávněnému pouze částku 5.000,- Kč; pro vymožení částky 1.000,- Kč je tedy navrhováno nařízení exekuce na majetek povinného.
Z odůvodnění usnesení okresního soudu vyplývá, že soud zjistil, že má povinný trvalé bydliště v P. Konstatoval dále, že nařízení exekuce na základě „rozhodčího nálezu“ (správně rozhodnutí Městského úřadu Pohořelice ze dne 5. srpna 2010, č.j. MUPOD24764/2010) je v pravomoci soudů České republiky. Protože však podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, soud vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil s odkazem na §11 odst. 3 o. s. ř. k rozhodnutí Nejvyššímu soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“).
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště na více místech, jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště v České republice, ani se v ní nezdržuje, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. září 2012, č.j. 31 Nd 200/2012 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013; toto rozhodnutí je veřejnosti k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz ) vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.
V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť není známo, kde se a zda vůbec se zdržuje v České republice, a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., při určení místní příslušnosti rozhodl Nejvyšší soud tak, že věc projedná a rozhodne ten soud, v jehož obvodu došlo ke spáchání přestupku, v jehož důsledku je řízení vedeno, a to i s ohledem na požadavek procesní ekonomie. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že za dané procesní situace je vhodné, aby v dané věci jednal a rozhodl Okresní soud v Břeclavi, jak je uvedeno ve výrokové znělce tohoto usnesení (§11 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. března 2013
JUDr. Pavel V r c h a
předseda senátu