ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.2249.2013.1
sp. zn. 32 Cdo 2249/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně POGARAMI, s.r.o. , se sídlem v Kopřivnici, Česká 685/33, PSČ 742 21, identifikační číslo osoby 27841219, zastoupené JUDr. Lukášem Klegou, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 1758/4, proti žalovanému Bytovému družstvu Pionýrská 732 – 735 , se sídlem v Kopřivnici, Pionýrská 735, PSČ 742 21, identifikační číslo osoby 28619749, zastoupenému JUDr. Josefem Fojtíkem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 1516/33, o zaplacení 1 084 712 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 16 C 55/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. března 2013, č. j. 15 Co 1206/2012-136, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Ostravě změnil rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. srpna 2012, č. j. 16 C 55/2011-99, v napadeném vyhovujícím výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení tak, že zamítl žalobu o zaplacení 762 000 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky za řízení před soudem prvního stupně (výrok I.), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Podle §237 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Označila-li proto dovolatelka jako předpoklad přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. skutečnost, že vymezené právní otázky má dovolací soud posoudit jinak než soud odvolací, patrně přehlédla, že takový předpoklad přípustnosti dovolání toto ustanovení nestanoví. Poslední ze čtyř zakotvených předpokladů přípustnosti dovolání, tj. „má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“, míří totiž pouze na případ právní otázky vyřešené dovolacím soudem v jeho dosavadní rozhodovací praxi, od jejíhož řešení by se měl odklonit (posoudit tuto otázku jinak), a nikoli na případ, jak se mylně domnívá dovolatelka, že má dovolací soud posoudit jinak otázku vyřešenou soudem odvolacím.
Za situace, kdy v souzené věci nelze aplikovat ustanovení §238a o. s. ř., které upravuje přípustnost dovolání proti taxativně vyjmenovaným usnesením odvolacího soudu (o něž v předmětné věci nejde), dovolací soud uzavřel, že dovolání, z jehož obsahu lze dovodit, že směřuje proti napadenému rozhodnutí v rozsahu jeho měnícího výroku ve věci samé, trpí vadou, neboť dovolatelka v dovolání oproti požadavkům stanoveným pro obsah dovolání v §241a odst. 2 o. s. ř. nevymezila žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v §237 o. s. ř.
Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), dovolatelce uplynula dne 8. července 2013 (srov. ustanovení §57 odst. 2 větu první a druhou o. s. ř.). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 8. října 2013
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu