ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.228.2012.1
sp. zn. 32 Cdo 228/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně České dražební - cz spol. s r.o ., se sídlem v Milevsku, Riegrova 214, PSČ 399 01, identifikační číslo osoby 26 02 51 67, zastoupené Mgr. Ondřejem Šimánkem, advokátem se sídlem v Milevsku, Masarykova 186, proti žalovanému J. K. , zastoupenému JUDr. Vladimírem Fučíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Balbínova 404/22, o zaplacení částky 390.264,11 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 6 C 144/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. dubna 2011, č. j. 22 Co 400/2011-54, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti rozsudku označenému v záhlaví, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil ve vyhovujícím výroku ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 9. září 2010, č. j. 6 C 144/2010-33, a ve výroku o nákladech řízení, a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012 - dále též jen „o. s. ř.“ (srov. bod 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř, neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží.
Podle ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil, případně jejich řešení zpochybnil.
Dovolatelem vymezenou otázku, zda je oprávněn vznést námitku nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně odůvodněnou neplatností smlouvy o postoupení pohledávky, nepovažuje Nejvyšší soud za otázku zásadního právního významu, neboť ji odvolací soud řešil v souladu s konstantní judikaturou dovolacího soudu. V rozsudku uveřejněném pod číslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud dovodil, že oznámil-li postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá [s výjimkou případů uvedených v §525 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu (zhoršení) jeho právního postavení], vůči postupníku ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. O situaci předvídanou ustanovením §525 obč. zák. v projednávané věci nešlo, dovolatel rovněž netvrdil, že postoupením pohledávky došlo ke změně jeho právního postavení, a skutečnost, že postoupení pohledávky bylo dovolateli Komerční bankou, a. s., jako postupitelkou oznámeno, nezpochybnil.
Na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nelze usuzovat z hlediska námitky, že odvolací soud nerespektoval skutečnost, že žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně nenavrhla žádný důkaz k prokázání pravosti smlouvy o postoupení pohledávky (pravosti podpisů jednajících osob) a soudy obou stupňů postupovaly nesprávně při provádění, resp. neprovádění důkazů. Dovolatel patrně přehlédl, že ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. výslovně vylučuje přihlížet při posouzení přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Přitom o situaci, kdy je námitka procesní vady odrazem střetu o výklad normy procesního práva a je jí tudíž uplatněn dovolací důvod nesprávného právního posouzení podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tu nejde; dovolatel v rámci námitek procesní vady žádnou otázku zásadního právního významu nevymezil (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. července 2010, sp. zn. IV. ÚS 1464/10, in www.usoud.cz, stanovící požadavek, aby právní otázka procesní povahy byla v dovolání zřetelně formulována).
Jelikož dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a proti výrokům o nákladech řízení není přípustné podle žádného ustanovení občanského soudního řádu (k tomu srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud je podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni podle obsahu spisu náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. června 2013
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu