Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.12.2013, sp. zn. 32 Cdo 2986/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.2986.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.2986.2013.1
sp. zn. 32 Cdo 2986/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce M. S. , identifikační číslo osoby 16985303, zastoupeného JUDr. Františkem Schulmannem, advokátem se sídlem v Praze 1, Valentinská 92/3, proti žalované H. V. , identifikační číslo osoby 44713797, zastoupené Mgr. Evou Kolbekovou, advokátkou se sídlem v Kladně, Saskova 1961, o zaplacení 85 074,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 14 C 144/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. června 2013, č. j. 29 Co 221/2013-396, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5 856 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně Mgr. Evy Kolbekové. Odůvodnění: Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Praze potvrdil (v pořadí třetí ve věci) zamítavý rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 31. ledna 2013, č. j. 14 C 144/2007-351 (výrok I.), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Podle §237 občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Spatřoval-li dovolatel předpoklad přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. v tom, „že věc má být dovolacím soudem po právní stránce posouzena jinak, resp. má být posouzena jednoznačně“, patrně přehlédl, že takový předpoklad přípustnosti dovolání toto ustanovení nestanoví. Poslední ze čtyř zakotvených předpokladů přípustnosti dovolání, tj. „má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“, míří totiž pouze na případ právní otázky vyřešené dovolacím soudem v jeho dosavadní rozhodovací praxi, od jejíhož řešení by se měl odklonit (posoudit tuto otázku jinak), a nikoli na případ, jak se mylně domnívá dovolatel, že má dovolací soud posoudit jinak otázku vyřešenou soudem odvolacím. Dovolací soud uzavřel, že dovolání, z jehož obsahu lze dovodit, že směřuje proti napadenému rozhodnutí v rozsahu jeho potvrzujícího výroku ve věci samé, trpí vadou, neboť dovolatel v dovolání oproti požadavkům stanoveným pro obsah dovolání v §241a odst. 2 o. s. ř. nevymezil žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v §237 o. s. ř. Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), dovolateli uplynula dne 26. srpna 2013 (srov. ustanovení §57 odst. 2 větu první o. s. ř.). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Pro úplnost dodává, že dovolací námitky zpochybňující skutková zjištění soudu či jeho hodnocení provedených důkazů nelze podřadit pod přípustný dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř., a proto k nim nemohl přihlédnout. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 10. prosince 2013 JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/10/2013
Spisová značka:32 Cdo 2986/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.2986.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:12/16/2013
Podána ústavní stížnost sp. zn. III.ÚS 651/14
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13