Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.05.2013, sp. zn. 32 Cdo 3435/2012 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.3435.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.3435.2012.1
sp. zn. 32 Cdo 3435/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Agentura RA s.r.o., se sídlem v Brně, Příkop 843, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 25520547, zastoupené JUDr. Jaroslavem Pavlasem, Ph.D., advokátem se sídlem ve Velkém Meziříčí, Náměstí 18/20, proti žalované Slovnaft Česká republika, spol. s r.o. , se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 9, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 49450301, zastoupené JUDr. Jiřím Ptáčkem, advokátem se sídlem v Brně, Masarykova 398/2, o zaplacení 413 211,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cm 288/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. května 2012, č. j. 11 Cmo 342/2011-173, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku v rozsahu druhého výroku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil (v pořadí druhý ve věci) rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2011, č. j. 3 Cm 288/2006-131, ve vyhovujícím výroku ve věci samé co do částky 253 751,90 Kč s příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012 – dále též jeno. s. ř.“ (srov. bod 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (soud prvního stupně rozhodl oběma rozsudky ve věci samé v rozsahu částky 253 751,90 Kč s příslušenstvím stejně – žalobě vyhověl) a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) téhož ustanovení (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam) Nejvyšší soud nemá. Podle ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží. Podle ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), které dovolatelka v dovolání označila, případně jejichž řešení zpochybnila. Z obsahu dovolání se podává, že dovolatelka neformulovala prostřednictvím svých námitek v rámci ohlášeného dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. žádnou právní otázku ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., pro jejíž řešení odvolacím soudem by mohl Nejvyšší soud dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že ohledně posouzení nároku na zaplacení částky 253 751,90 Kč se odvolací soud ztotožnil s rozsudkem soudu prvního stupně, na jehož odůvodnění pro stručnost odkázal. Na straně 8 svého rozhodnutí pak soud prvního stupně podrobně vysvětlil, proč žalované nevznikla pohledávka, kterou by mohla uplatnit k jednostrannému zápočtu. Předestřela-li proto dovolatelka jako zásadně právně významnou otázku, zda může účastník svá skutková tvrzení uvést prostřednictvím odkazu na předloženou listinu, není tato otázka pro rozhodnutí odvolacího soudu určující a její řešení nečiní napadené rozhodnutí zásadně právně významným. Poukazuje-li dovolatelka na opomenutí soudů obou stupňů při hodnocení provedených důkazů, patrně přehlédla, že v případě přípustnosti dovolání dle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se skutkový základ sporu nemůže měnit a že přezkumná činnost dovolacího soudu směřuje k posouzení právní kvalifikace věci včetně procesních aspektů bez toho, že by byl oprávněn zasahovat do skutkového stavu zjištěného v nalézacím řízení soudy nižších stupňů. Případná neúplnost nebo nesprávnost skutkových zjištění a závěrů, k nimž odvolací soud dospěl a na nichž své rozhodnutí založil, není totiž žádným z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., nýbrž může být (při splnění dalších předpokladů) dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., který však dovolatelka nemá u dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. k dispozici a jeho prostřednictvím přípustnost dovolání založit nelze. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a tím přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. neotvírá ani tvrzená zmatečnostní vada řízení, že odvolací soud jednal dne 24. května 2012 v nepřítomnosti žalované, ačkoli žalovaná i její zástupce svou neúčast řádně omluvili. K nápravě zmatečnostní vady je určena žaloba pro zmatečnost (srov. §229 odst. 3 o. s. ř.), a proto zmatečnostní vady nemohou založit přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.]. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo v řízení rozhodováno, protože rozhodnutím o dovolání řízení ve věci nekončí (srov. §151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. května 2013 JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/27/2013
Spisová značka:32 Cdo 3435/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.3435.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-27