Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2013, sp. zn. 32 Cdo 3810/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.3810.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.3810.2013.1
sp. zn. 32 Cdo 3810/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD , se s sídlem Afentrikas 4, Afentrika Court, Office 2, 6018 Larnaca, Kyperská republika, registrační číslo HE 257931, zastoupené Mgr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 60/28, proti žalované J. L. , zastoupené JUDr. Radomírem Šimáčkem, advokátem se sídlem v Klatovech, Vídeňská 9, o zaplacení částky 86.776,97 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 7 EC 28/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. března 2013, č. j. 25 Co 619/2012-308, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 5.372,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 9. července 2012, č. j. 7 EC 28/2009-287, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 86.776,97 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku a částku 250,- Kč, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Krajský soud v Plzni k odvolání žalované v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 11.700,- Kč s úrokem z prodlení tak, že žalobu zamítl (první výrok), ve zbývající části vyhovující výrok potvrdil (druhý výrok), žalované uložil zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů před soudem prvního stupně částku 16.448,- Kč (třetí výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (čtvrtý výrok). Proti druhému a třetímu výroku rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž pouze zmínila, že dovolání je podáno podle ustanovení §237 občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), neboť jde o posouzení otázky zásadního právního významu, aniž by uvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části. Tomuto požadavku dovolatelka nedostála, neboť ač zastoupena advokátem, přes správné poučení odvolacím soudem, nepostřehla změnu předpokladů, za nichž je přípustné dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému po nabytí účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Označila-li dovolatelka jako předpoklad přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. skutečnost, že jde o posouzení otázky zásadního právního významu, pak takto vymezený předpoklad přípustnosti neodpovídá žádnému z předpokladů určených ustanovením §237 o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2013. Přitom kritizuje-li dovolatelka správnost právního posouzení věci odvolacím soudem, vychází z jiných skutečností, než ze kterých vyšel odvolací soud při posouzení námitky promlčení a vzniku práva na plnění z pojistné smlouvy uzavřené pro případ neschopnosti splácet úvěr. Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula dne 17. září 2013. Jedná se přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání v rozsahu druhého výroku rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Z ustanovení §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. vyplývá, že dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v §120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Směřovalo-li dovolání rovněž proti třetímu výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 16.448,- Kč, přičemž nejde o nárok ze vztahů uvedených v ustanovení §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., neboť peněžité plnění přiznané výrokem o nákladech řízení nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu nebo z věci uvedené v §120 odst. 2 o. s. ř. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, in www.nsoud.cz ), jde ve smyslu tohoto ustanovení o věc, v níž není dovolání přípustné. Nejvyšší soud proto i v tomto rozsahu dovolání žalované odmítl pro nepřípustnost podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 18. prosince 2013 JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/18/2013
Spisová značka:32 Cdo 3810/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.3810.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28