ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.4021.2011.1
sp. zn. 32 Cdo 4021/2011
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobců a) Ing. J. O. a b) E. O. , zastoupených JUDr. Ing. Evou Fryšovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, 8. května 451/10, proti žalované EKOSTAV LÍŠEŇ, s.r.o. , se sídlem v Kanicích 187, PSČ 664 01, identifikační číslo osoby 60 75 14 01, zastoupené JUDr. Pavlem Indrou, advokátem se sídlem v Blansku, Rožmitálova 40/10, o zaplacení částky 454.560,- Kč, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 4 C 8/2007, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. června 2011, č. j. 47 Co 213/2010-172, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou soudu 19. září 2006 se žalobci domáhají zaplacení smluvní pokuty dohodnuté ve smlouvě o dílo uzavřené se žalovanou 5. dubna 2004 (dále jen „smlouva o dílo“ nebo „smlouva“), kterou vyúčtovali žalované za prodlení s předáním díla trvající od 1. prosince 2004 do 25. října 2005.
Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 20. dubna 2010, č. j. 4 C 8/2007-140, uložil žalované zaplatit žalobcům částku 413.022,- Kč (výrok I.), řízení co do částky 41.538,- Kč (ke zpětvzetí žaloby) zastavil (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III. a IV.).
Krajský soud v Brně k odvolání žalované v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že žalobu o zaplacení částky 413.022,- Kč zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý, třetí a čtvrtý výrok).
Odvolací soud po částečném opakování dokazování vyšel z toho, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, v níž se žalovaná jako zhotovitelka zavázala provést pro žalobce jako objednatele dílo - hrubou stavbu rodinného domu v rozsahu podle dokumentace pro stavební povolení a položkového rozpočtu. Termín dokončení díla byl dohodnut na 30. listopad 2004. V bodu 10.2. smlouvy byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti zhotovitelky včas dokončit a předat dílo objednatelům ve výši 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení. Podle bodu 12.3. smlouvy se práva a povinnosti stran neupravené ve smlouvě řídí obchodním zákoníkem (dále též jen „obch. zák.“). Objednatelé se zavázali v bodu 8.1. smlouvy předat zhotovitelce dvakrát realizační projektovou dokumentaci minimálně 14 dní před plánovaným zahájením stavby z důvodu objednávky materiálů; v případě prodlení se prodlužuje termín provádění stavby.
Shodně se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo podle ustanovení §536 obch. zák. a platně byla sjednána i smluvní pokuta za porušení povinnosti zhotovitelky dílo ve smluveném termínu zhotovit. Podle znaleckého posudku nebylo dílo nikdy v dohodnutém rozsahu žalovanou dokončeno. Žalovaní (správně žalobci) požadovali smluvní pokutu za prodlení žalované do 26. října 2005, kdy byl účastníky podepsán zápis o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí. Po podání žaloby žalobci zohlednili ustanovení bodu 10.3. smlouvy, týkající se klimatických podmínek znemožňujících provádění prací, a závěr znalce, podle něhož po dobu 30 dnů nebylo možné pro nevhodné klimatické podmínky dílo provádět, a v tomto rozsahu vzali žalobu zpět.
Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že se nezabýval obranou žalované, podle níž nemohla dílo zhotovit včas pro nedodání potřebné projektové dokumentace žalobci. Odvolací soud při jednání o odvolání žalobce poučil podle ustanovení §118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a vyzval je, aby doplnili svá žalobní tvrzení a uvedli, kdy v návaznosti na povinnost vyplývající z bodu 8.1. smlouvy předali žalované realizační projektovou dokumentaci, a navrhli důkazy k prokázání této skutečnosti, zejména předložili projekt předaný žalované. Ze zápisu ve stavebním deníku odvolací soud zjistil, že 20. dubna 2004 byla předána pouze „dokumentace hranic pozemku, situace se staveb. sítěmi, přípojkami NN“. Žalobci svá tvrzení o splnění smluvní povinnosti předat žalované realizační projektovou dokumentaci ani na výzvu soudu nedoplnili. Naopak uvedli, že jediná projektová dokumentace, kterou žalované předali, je projektová dokumentace pro stavební řízení, kterou byl vymezen předmět díla v bodu 2.1. smlouvy. Odvolací soud přitom považoval znaleckým posudkem za prokázané, že projektová dokumentace byla vyhovující pro vydání stavebního povolení, pro realizaci stavby z důvodu některých zcela atypických částí stavby byla zcela zjevně nedostačujícím podkladem a bylo nutno ji doplnit podrobnějšími výrobními výkresy.
Odvolací soud uzavřel, že projektová dokumentace pro stavební povolení předaná objednateli zhotoviteli nebyla dostačujícím podkladem pro zhotovení díla.
Námitku žalobců, že v době uzavření smlouvy byla projektová dokumentace upravena obecně závaznými předpisy jen pro účely územního a stavebního řízení, nepovažoval za důvodnou s tím, že absenci právní úpravy ohledně projektové dokumentace pro realizaci stavby nelze vykládat tak, že tento pojem postrádá smysl. Podmínky pro zpracování dokumentace pro stavební řízení stanovené právními předpisy jsou tak jednoduché, že jim vyhovující projekt většinou nesplňuje předpoklady pro vlastní realizaci stavby, a je proto věcí smluvních stran, aby si dohodly, kdo potřebnou projektovou dokumentaci a v jakém rozsahu obstará. Žalobci byla zpracována a předána projektová dokumentace pro stavební řízení, která zcela postačovala k vymezení a určení díla, jež mělo být zhotoveno (podle bodu 2.1. smlouvy), avšak k vlastní realizaci stavby byla podle závěru znalce nezpůsobilá. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že žalobci vyhotoví a zhotoviteli předají podobnější dokumentaci pro realizaci stavby ještě před jejím zahájením. Žalobci smluvní povinnost vyplývající z bodu 8.1. smlouvy nesplnili ve smluveném termínu ani později. S odkazem na ustanovení §365 obch. zák. odvolací soud uzavřel, že žalovaná nesplnila povinnost zhotovit dílo v dohodnutém termínu v důsledku prodlení objednatelů s předáním dokumentace pro provedení stavby, přičemž nepovažoval za významné, zda žalovaná upozornila žalobce na nesplnění závazku. Jestliže žalovaná nebyla v prodlení se splněním svého závazku v důsledku prodlení žalobců, neporušila smluvní povinnost a žalobcům nevznikl nárok na smluvní pokutu.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání (posuzováno podle obsahu směřuje dovolání proti měnícímu výroku ve věci samé - srov. §41 odst. 2 o. s. ř.), odkazujíce co do přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a co do důvodů na ustanovení §241a odst. 2 písm. b) a odst. 3 o. s. ř.
Dovolatelé s odkazem na judikaturu Evropského soudního dvora, Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu poukazují na principy a interpretaci evropského spotřebitelského práva a zdůrazňují princip vyšší ochrany tzv. slabší strany právního vztahu. Tvrdí, že žalovaná porušila povinnost ohledně realizační projektové dokumentace plynoucí z principu informovat spotřebitele jasným a srozumitelným jazykem, neboť pokud měla být realizační projektová dokumentace předána z důvodu objednávky materiálů, mohli se bez předchozího nebo následného bližšího vymezení domnívat, že realizační projektová dokumentace a dokumentace pro stavební povolení a položkový rozpočet jsou tytéž podklady nezbytné pro zahájení prací na díle. Pokud tomu mělo být jinak, byla žalovaná povinna postupovat podle ustanovení §551 odst. 1 obch. zák. a upozornit dovolatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu jejich pokynů. Byla-li žalovaná zpracovatelkou smlouvy, pak jí měla být známa již v okamžiku jejího vyhotovování „zákonem normovaná nevhodnost pokynů“, které od dovolatelů požadovala. Nevhodné pokyny jí však nebránily v řádném provádění díla, neboť o realizační projektovou dokumentaci do doby dokončení díla dovolatele nepožádala. Předpokládali proto, že projektová dokumentace a položkový rozpočet je dostačující.
Podrobným rozborem jednotlivých ujednání smlouvy (ujednání o účinnosti smlouvy v bodu 12.1., o dodání díla v bodu 6.1., o vícepracích v bodu 2.2., o ceně díla v bodu 4.1., o odpovědnosti za vady v bodu 7.1. smlouvy) dovolatelé poukazují na to, že smlouva obsahuje řadu nejasných a neurčitých pojmů, které je s ohledem na ustanovení §266 obch. zák. nutno interpretovat k tíži žalované. Vyjadřují přesvědčení, že smlouva měla být vzhledem k tomu, že jsou v pozici spotřebitelů, uzavřena podle občanského zákoníku.
Proto navrhují, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Se zřetelem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu se pro dovolací řízení uplatní - v souladu s čl. II bodem 7. přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2012.
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., není však důvodné.
Nejvyšší soud přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu, jsa vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatelé obsahově vymezili (srov. §242 odst. 3 větu první o. s. ř.).
Podle ustanovení §536 odst. 1 obch. zák. smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.
Podle ustanovení §551 odst. 1 věty první obch. zák. zhotovitel je povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče.
Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že žalobcům nevzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalované jako zhotovitelky s provedením díla, neboť podle ujednání v bodě 8.1. smlouvy se zavázali předat zhotovitelce realizační projektovou dokumentaci minimálně 14 dní před plánovaným zahájením stavby z důvodu objednávky materiálů a v případě prodlení se prodlužuje termín provádění stavby. Realizační projektovou dokumentaci žalobci žalované nikdy nepředali, přičemž žalovaná nesplnila svou povinnost zhotovit dílo v dohodnutém termínu v důsledku prodlení objednatele s předáním dokumentace pro provedení stavby.
Závěr odvolacího soudu dovolatelé zpochybnili námitkou, že bez bližšího vymezení se mohli domnívat, že realizační projektová dokumentace a dokumentace pro stavební povolení a položkový rozpočet jsou tytéž podklady, a pokud tomu mělo být jinak, byla žalovaná povinna postupovat podle ustanovení §551 odst. 1 obch. zák. Tato námitka je zjevně neopodstatněná, neboť projektovou dokumentací a položkovým rozpočtem byl vymezen předmět díla v bodě 2.1. smlouvy. O tom, že realizační projektová dokumentace byla dokumentací odlišnou od dokumentace vymezující předmět díla, a dovolatelé se tak nemohli domnívat, že jde o totožnou dokumentaci, svědčí právě ujednání v bodě 8.1. smlouvy začleněné pod povinnosti objednatele.
Nesprávný je rovněž názor, že v opačném případě měla žalovaná postupovat podle ustanovení §551 odst. 1 obch. zák. Nepředali-li dovolatelé žalované realizační projektovou dokumentaci, nepředali jí žádné pokyny, tedy ani pokyny, které by byly nevhodné. Vyplývala-li povinnost předat tuto dokumentaci ze smlouvy, je nerozhodné, že žalovaná o předání dokumentace dovolatele nepožádala. Žádná taková povinnost žalované ze smlouvy nevyplývala.
Výhrada, že smlouva obsahuje řadu nejasných a neurčitých pojmů, aniž s tímto tvrzením spojovali dovolatelé neplatnost smlouvy, není pro posouzení nároku na smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla významná, neboť ujednání v bodu 10.2. smlouvy o tom, kdy zhotovitel je povinen zaplatit smluvní pokutu za prodlení s dokončením díla, je jednoznačné a ani dovolatelé je za nejasné či neurčité nepovažují.
Námitkou, že smlouva měla být uzavřena podle občanského zákoníku, dovolatelé nezpochybňují správnost právního posouzení nároku na smluvní pokutu, platnost smlouvy ani samotného ujednání o smluvní pokutě. Neuvádějí ani žádné skutečnosti, odůvodňující aplikaci ustanovení §262 odst. 2 či odst. 4 obch. zák.
Dovolatelé v dovolání ohlásili i dovolací důvod upravený v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Neuvedli však, která skutková zjištění odvolacího soudu nemají oporu v provedeném dokazování, v čem jsou skutková zjištění neúplná či nesprávná. Není tedy zřejmé, která skutková zjištění dovolatelé touto námitkou zpochybňují.
Jelikož se dovolatelům prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo a Nejvyšší soud neshledal vady uvedené v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž přihlíží v případě přípustného dovolání z úřední povinnosti (srov. §242 odst. 3 druhou větu o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci, jejichž dovolání bylo zamítnuto, nemají právo na náhradu svých nákladů a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. června 2013
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu