Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.01.2013, sp. zn. 32 Nd 373/2012 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:32.ND.373.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:32.ND.373.2012.1
sp. zn. 32 Nd 373/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce Ing. D. H. , zastoupeného Mgr. Michalem Ševčíkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Karolinská 661/4, PSČ 186 00, proti žalované MERANTI spol. s r. o., se sídlem v Říčanech – Radošovicích, Černokostelecká 536, PSČ 251 01, identifikační číslo osoby 28209257, o zrušení rozhodčího nálezu, dosud vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 5 C 294/2011, o určení místně příslušného soudu, takto: Věc vedená u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 5 C 294/2011 se podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Praha - východ. Odůvodnění: Žalobce podal dne 26. září 2011 u Okresního soudu Praha – východ návrh na zrušení rozhodčího nálezu vydaného v Praze dne 1. července 2011 pod č. j. 83 R 005/2011-1 rozhodcem jmenovaným Sdružením nezávislých rozhodců ČR o. s. Mgr. Leonou Jelínkovou, Evropská 60, 350 02 Cheb, a to podle ustanovení §31 písm. b), c), e) a f) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon“), neboť byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky, ve věci se zúčastnil rozhodce, který neměl způsobilost být rozhodcem, žalobci nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat a rozhodčí nález jej odsuzuje k plnění, které nebylo oprávněným žádáno a které je podle tuzemského práva nemožné či nedovolené. Okresní soud Praha – východ usnesením ze dne 20. října 2011, č. j. 5 C 294/2011-8, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Chebu jako soudu místně příslušnému podle ustanovení §43 zákona vzhledem k bydlišti rozhodce. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání, v němž namítl, že z hlediska místní příslušnosti je bydliště rozhodce irelevantní, určující je místo, kde bylo rozhodčí řízení skutečně vedeno, a tím je podle napadeného rozhodčího nálezu Praha. Současně s odkazem na ustanovení §29 odst. 2 zákona, jež ukládá rozhodci povinnost předat rozhodčí nález a listiny prokazující průběh rozhodčího řízení (byl-li rozhodčí nález vydán na území České republiky) do úschovy okresnímu soudu, v jehož obvodu byl rozhodčí nález vydán, vyjádřil přesvědčení, že místně příslušným k rozhodnutí o jeho návrhu je Okresní soud Praha – východ, protože v odůvodnění napadeného rozhodčího nálezu je uvedeno, že rozhodčí spis bude předán do úschovy tohoto soudu. Poukázal též na to, že uvedený soud je obecným soudem obou účastníků řízení a navrhl, aby Krajský soud v Praze rozhodl, že místně příslušným k projednání věci je Okresní soud Praha – východ. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 12. července 2012, č. j. 17 Co 56/2012-47, napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení s pokynem předložit věc Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), neboť dospěl k závěru, že nelze zjistit, který soud je místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Konstatoval, že soudu prvního stupně se nepodařilo zajistit rozhodčí spis, který v rozporu s poučením uvedeným v rozhodčím nálezu není uložen u označeného soudu, ani zjistit současný pobyt rozhodkyně, od níž by bylo možno získat potřebné informace. Soud má tak k dispozici pouze kopii rozhodčího nálezu předloženou žalobcem, z níž však místní příslušnost soudu nelze zjistit, protože jako místo vydání rozhodčího nálezu je uvedeno město Praha, na jehož území se nachází 10 obvodních soudů. Z předloženého spisu dále vyplývá, že Mgr. L. J., byla vyloučena ze Sdružení nezávislých rozhodců ČR o. s. rozhodnutím valné hromady dne 17. dubna 2010, tj. před vydáním napadeného rozhodčího nálezu (viz sdělení předsedy sdružení na č. l. 43). Podle ustanovení §31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném k datu vydání napadeného rozhodčího nálezu (1. červenec 2011) soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu [písmeno a)], rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje [písmeno b)], ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem [písmeno c)], rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců [písmeno d)], straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat [písmeno e)], rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému [písmeno f)], se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení [písmeno g)]. Podle ustanovení §43 zákona je k řízení podle tohoto zákona místně příslušný soud, v jehož obvodu se koná nebo konalo rozhodčí řízení, je-li toto místo v tuzemsku. Jinak je místně příslušný soud, který by byl místně příslušný, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy. Mimo to k řízení podle §9 a §12 odst. 2 je dána místní příslušnost soudu podle sídla nebo bydliště navrhovatele anebo odpůrce, jestliže nelze v tuzemsku zjistit místní příslušnost soudu. Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Z předloženého spisu vyplývá, že napadený rozhodčí nález byl vydán bez ústního jednání, místo, kde se rozhodčí řízení konalo, není v textu rozhodčího nálezu blíže označeno a nepodařilo se zajistit rozhodčí spis ani jiné podklady, z nichž by bylo možno zjistit údaje o místě konání rozhodčího řízení, jež je pro stanovení místně příslušného soudu určující. Je tudíž zřejmé, že v posuzovaném případě byly naplněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu ustanovením §11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky a podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno a který je také obecným soudem obou účastníků řízení, tj. Okresní soud Praha – východ. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. ledna 2013 JUDr. Pavel P ř í h o d a předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/23/2013
Spisová značka:32 Nd 373/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:32.ND.373.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26