ECLI:CZ:NS:2013:32.ND.95.2013.1
sp. zn. 32 Nd 95/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Kortestona plus s.r.o. , se sídlem v Praze 5 - Jinonicích, Za Zámečkem 744/9, PSČ 158 00, identifikační číslo osoby 28982622, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Týn 1049/3, proti žalovanému J. K. , zastoupenému opatrovnicí Miladou Křížovou, bytem v Manerově 39, PSČ 683 41, o zaplacení 12 464 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 EC 376/2011, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 EC 376/2011 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Vyškově.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 předložil podle ustanovení §12 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) spis Nejvyššímu soudu České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o jeho návrhu, aby věc – o zaplacení 12 464 Kč s příslušenstvím, která je u něho vedena pod sp. zn. 10 EC 376/2011 – byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Vyškově. Tento svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný je nepodnikající fyzickou osobou, která má omezenou způsobilost k právním úkonům a soudem ustanovenou opatrovnici, přičemž žalovaný i jeho opatrovnice bydlí v obvodu Okresního soudu ve Vyškově.
Účastníci řízení se k postupu navrženému Obvodním soudem pro Prahu 4 nevyjádřili.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 4 a Okresnímu soudu ve Vyškově návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. například nález Ústavního soudu uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Skutečnosti, že žalovaný je nepodnikající fyzickou osobou, která má omezenou způsobilost k právním úkonům a soudem ustanovenou opatrovnici, přičemž žalovaný i jeho opatrovnice bydlí v obvodu Okresního soudu ve Vyškově, jemuž je přikázání věci z důvodu vhodnosti navrženo, nepředstavují takové okolnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že věc bude projednána u uvedeného soudu rychleji a hospodárněji. Ostatně sám žalovaný, resp. jeho opatrovnice návrh na přikázání věci nepodali a na výzvu soudu, aby se vyjádřili k jeho návrhu na přikázání věci, nijak nereagovali.
Za situace, kdy Nejvyšší soud neshledal žádný závažný důvod, který by delegaci věci jinému soudu opodstatňoval, návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Okresnímu soudu ve Vyškově nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. května 2013
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu