ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.108.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 108/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce Ž. M. , proti žalované R. D., zastoupené Mgr. Janou Syrovátkovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Bělehradská 568/92, o zaplacení 335.149,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 426/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. června 2012, č. j. 36 Co 50/2012-73, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti rozsudku ze dne 21. června 2012, č. j. 36 Co 50/2012-73, kterým Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 26. září 2011, č. j. 38 C 426/2010-49, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 335.149,- Kč a rozhodl o nákladech řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II bod 7. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť hodnocením v něm obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Výtky, že soudy nepřerušily řízení a nevyčkaly konečného rozhodnutí o návrhu žalované na obnovu řízení ve věci vypořádání společného jmění manželů, jehož výsledek by mohl ovlivnit správnost skutkových zjištění v tomto řízení, a že ani neposoudily možnost úspěchu podané žaloby na obnovu řízení, lze podřadit jedině pod dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. K okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem nemůže být při posouzení přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. přihlédnuto, vyjma případů, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace procesních předpisů; o takovou situaci se v posuzovaném případě zjevně nejedná.
Jelikož žalovaná nenastolila k dovolacímu přezkumu žádnou otázku zásadního právního významu, dovolacímu soudu nezbylo než dovolání směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, odmítnout (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za stavu, kdy žalobci v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalované právo (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2013
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu