ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.1109.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 1109/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce S. M. , zastoupeného JUDr. Petrem Gracíkem, advokátem se sídlem v Novém Bydžově, Masarykovo náměstí 1144, proti žalované Ing. N. H. , zastoupené JUDr. Františkem Laštovkou, advokátem se sídlem v Praze 2, Pod Zvonařkou 2240/8, o 92.150,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 259/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2011, č.j. 11 Co 120/2011-215, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.050,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Petra Gracíka, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž městský soud ve vyhovujícím výroku o věci samé potvrdil rozsudek obvodního soudu ze dne 21. 9. 2010, č.j. 42 C 259/2008-168, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále též jen „o.s.ř.“, srov. čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), a přípustnost nelze dovodit ani z §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Dovolatelka sice výslovně nepodřadila svou argumentaci dovolacím důvodům uvedeným v §241a odst. 2 a odst. 3 o.s.ř., avšak hodnoceno podle obsahu dovolání uplatnila zejména dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř. mířící na pochybení soudu při zjišťování skutkového stavu věci. Stěžejní část jejího dovolání totiž tvoří výhrady proti správnosti skutkového závěru, že smlouvu o dílo s ní uzavřel žalobce jako podnikající fyzická osoba, oproti čemuž prosazuje, že účastníkem smlouvy o dílo byla obchodní společnost STAVOTERM NB s.r.o., která je se žalobcem personálně i podnikatelsky propojena. Jelikož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle §241a odst. 3 o.s.ř. nelze – jak bylo výše vyloženo – při zvažování přípustnosti podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přihlížet, je pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenný i právní závěr, který z jejích skutkových námitek (implicite) plyne (že žalobce není ve věci aktivně legitimován).
I další námitka dovolatelky, a sice že dílo bylo provedeno v rozporu s projektovou dokumentací, vystihuje k založení přípustnosti dovolání nezpůsobilý dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř.
K závěru o přípustnosti dovolání nevede ani argumentace dovolatelky, jíž soudu prvního stupně, a potažmo i odvolacímu soudu, vytýká, že nepovažoval za významné, že zhotovené dílo vykazuje vady. Žalovaná se mýlí, domnívá-li se, že by tato okolnost měla vést k úpravě ceny díla a že by doplatek měl být zhotoviteli poskytnut až poté, co bude dílo shledáno bezvadným. Podle skutkových závěrů, z nichž odvolací soud vyšel, a které jsou – jak bylo výše vyloženo – při zvažování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nezpochybnitelné, bylo dílo zhotovitelem předáno a žalovaná je převzala. Je proto povinna zaplatit podle §634 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), zhotoviteli cenu díla. Případné následně zjištěné vady nemohou odůvodnit nezaplacení ceny díla, ale mohou být jen důvodem k uplatnění odpovědnosti za vady díla, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době (§645 odst. 1 obč. zák.), pokud se smluvní strany – a to nebylo v souzené věci zjištěno – nedohodly jinak. Cena díla byla zjištěna znaleckým posudkem provedeným soudem prvního stupně a vytýká-li dovolatelka, že soudy nedoplnily dokazování oponentním znaleckým posudkem, jedná se opět o skutkovou námitku, která není s to přípustnost dovolání založit. Pokud nesouhlasí s hodnocením provedeného důkazu znaleckým posudkem, pak nezbývá než dodat, že hodnocení důkazů v dovolání již nelze úspěšně napadnout, a to ani prostřednictvím – v daném případě obecně nezpůsobilých – dovolacích důvodů podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o.s.ř.
Poukazuje-li žalovaná v dovolání na nové skutečnosti ohledně jí uplatněných reklamací otopné soustavy, které nastaly až po vynesení napadeného rozsudku, a předkládá-li k tomu nové důkazy, přehlíží, že v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé (§241a odst. 4 o.s.ř.).
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §3 odst. 1 bodu 4, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 29. 2. 2012 – viz čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb., tj. částkou 5.750,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 30. dubna 2013
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu