ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.1255.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 1255/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. Č. , zastoupeného JUDr. Janou Hronovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Husova 46, proti žalované LSD Direct, s. r. o. se sídlem v Praze 3, Husitská 107/3, zastoupené JUDr. Jaroslavem Homolkou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Na Dolech 4872/15, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 5 C 112/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně-pobočky v Jihlavě ze dne 15. září 2011, č. j. 54 Co 455/2011-57, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.413,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Homolky, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 4. března 2011, č. j. 5 C 112/2010-46, jímž byla zamítnuta žaloba o zrušení rozhodčího nálezu vydaného pod sp. zn. Ro 090/2010 dne 10. září 2010 rozhodcem R. P., a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Bezcenné jsou proto námitky dovolatele, že stejnopis smlouvy, který předložil k důkazu, obsahuje jiné údaje, než stejnopis předložený žalovanou, a že námitku neplatnosti rozhodčí doložky pro její neurčitost neuplatnil v řízení před rozhodcem proto, že jeho manželka měla vážné zdravotní problémy. Tyto výtky směřující proti skutkovým zjištěním nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání, neboť dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového stavu, který byl podkladem pro právní posouzení věci odvolacím soudem, a je v poměrech přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezpochybnitelný (§237 odst. 3 část věty za středníkem o. s. ř.). Argumentuje-li dovolatel nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit naplnění důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl [§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb. (srov. nález ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl.ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, 2, §2, §6 odst. 1, §9 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), tj. částkou 5.000,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a částka 1.113,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 30. května 2013
JUDr. Václav Duda
předseda senátu