ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.1613.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 1613/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce T. S. , zastoupeného JUDr. Ladislavem Šustrem, Ph.D., advokátem se sídlem Kladno, Kleinerova 1504, proti žalovaným 1) Ing. P. N. a 2) K. N. , zastoupeným JUDr. Janem Rothem, advokátem se sídlem Praha 1, Týnská 21, o zaplacení částek 40.000,- Kč s příslušenstvím a 50.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 116 C 54/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2012, č. j. 26 Co 351/2012-92, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 16. března 2012, č. j. 116 C 54/2011-66, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 40.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), žalované povinnost zaplatit žalobci 50.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II.), zamítl žalobu vůči žalovanému do částky 50.000,- Kč s úrokem z prodlení z částky 90.000,- Kč od 1. 4. 2010 do 31. 5. 2011 a s úrokem z prodlení z částky 50.000,- Kč od 1. 6. 2011 do zaplacení (výrok III.) a vůči žalované do částky 40.000,- Kč s úrokem z prodlení z částky 90.000,- Kč od 1. 4. 2010 do 7. 6. 2011 a s úrokem z prodlení z částky 40.000,- Kč od 8. 6. 2011 do zaplacení (výrok IV.); současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky V. a VI.).
K odvolání žalovaných Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. listopadu 2012, č. j. 26 Co 351/2012-92, rozsudek soudu prvního stupně (ve vyhovujících výrocích) změnil tak, že žalobu zamítl (ve vztahu k žalovanému v rozsahu 40.000,- Kč s příslušenstvím a ve vztahu k žalované v rozsahu 50.000,- Kč s příslušenstvím), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním. Protože dovoláním napadeným měnícím výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o dvou samostatných nárocích s odlišným skutkovým základem (nárok na zaplacení 40.000,- Kč s příslušenstvím z titulu rezervační smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným a nárok na zaplacení 50.000,- Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úschově uzavřené mezi žalobcem a žalovanou), je třeba posuzovat přípustnost dovolání ve smyslu §237 odst. 2 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 31. 12. 2012 - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), u každého jednotlivého nároku zvlášť bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 1998, sp. zn. 25 Cdo 735/98, a ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, uveřejněná v časopise Soudní judikatura č. 16, ročník 1998, pod č. 113, a č. 1, ročník 2000, pod č. 9). Jelikož ani jeden z uvedených samostatných nároků nepřesahuje limitní částku 50.000,- Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží), je přípustnost dovolání vzhledem k §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. vyloučena. Okolnost, že součet jednotlivých plnění přesahuje částku 50.000,- Kč, je bez významu.
Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2003).
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Náklady, které vznikly žalovaným, nelze považovat za účelně vynaložené, neboť vyjádření k dovolání nevystihuje důvod odmítnutí dovolání.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 23. července 2013
JUDr. Blanka M o u d r á
předsedkyně senátu