ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.195.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 195/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. S. , zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 559/28, proti žalovanému Bc. J. Ž. , zastoupenému JUDr. Františkem Hrudkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 30, o 127.931,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 8 C 95/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2011, č.j. 22 Co 37, 203/2011-198, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 23. 11. 2010, č.j. 8 C 95/2009-158 (ve znění usnesení ze dne 7. 4. 2011, č.j. 8 C 95/2009-158), ve výroku, jímž Okresní soud v Kladně v rozsahu 127.931,- Kč s úroky z prodlení zamítl žalobu, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále též jen „o.s.ř.“, srov. čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), a přípustnost nelze dovodit ani z §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Žalobce sice ohlásil dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávné právní posouzení věci), avšak dovoláním zpochybnil skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel. Podle jeho verze žalovaný (objednatel) nepřipravil pro pokládku profilů TWINSON staveniště; namísto betonových dlaždic, na které měl žalobce (zhotovitel) instalovat rastr z umělohmotných latí, položil jako podklad betonový rastr až k okraji bazénu. Přestože byl upozorněn na úskalí spojená se schnutím materiálu kvůli deštivému počasí, trval na užití akrylátového tmelu, což se ukázalo jako nevhodné řešení. Na poslední variantu provedení díla – odsekání betonu a položení roštů – již žalovaný nepřistoupil. Prohlášení o ukončení spolupráce s žalovaným nesměřoval žalobce k již uzavřeným smlouvám o dílo, ale (obecně) k potenciální spolupráci účastníků v budoucnosti. Skutkovou výhradou je i nesouhlas se zjištěním odvolacího soudu, že částka 17.850,- Kč za kapsu pro uložení navijáku již byla zahrnuta do ceny za dodávku a montáž bazénu.
Je-li v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svém skutkovém závěru a vzal v úvahu jím tvrzené skutečnosti, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci (že v provedení díla zabránily zhotoviteli okolnosti na straně objednatele, takže mu právo na cenu ve smyslu §641 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, vzniklo). Správnost napadeného (potvrzujícího) výroku rozhodnutí z hlediska této výtky nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumávat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, přípustnost dovolání nezakládá (§241a odst. 3 o.s.ř.); skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. zpochybnit.
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (žalovanému, který by měl právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení žádné náklady nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. května 2013
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu