ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.2621.2013.1
33Cdo 2621/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně ČEZ Distribuce, a.s. se sídlem v Děčíně, Teplická 874/8, zastoupené JUDr. Mgr. Janou Navrátilovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 8, Prvního pluku 206/7, proti žalovanému L. P. , zastoupenému JUDr. Antonínem Janákem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 142, o zaplacení 138.069,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 15 C 56/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. března 2013, č. j. 32 Co 558/2012-230, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Příbrami rozsudkem ze dne 24. července 2012, č. j. 15 C 56/2011-168, ve znění opravného usnesení ze dne 15. listopadu 2012, č. j. 15 C 56/2011-186, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 145.249,50 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. března 2013, č. j. 32 Co 558/2012-230, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu do částky 7.180,40 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení zamítl; ve zbylé části rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které není podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. čl. II bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), přípustné.
Podle 241a o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaný v dovolání tento jediný způsobilý dovolací důvod neuplatnil, neboť dovolací námitky ve skutečnosti nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž soudům je vytýkána nesprávnost skutkových zjištění, na nichž je založen právní závěr, že žalobkyně má nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr elektrické energie za dobu 316 dní. Oproti odvolacímu soudu žalovaný nadále prosazuje názor, že neoprávněný odběr netrval od 12. 8. 2008, jak zjistil odvolací soud (a před ním i soud prvního stupně), nýbrž až od 10. 4. 2009, kdy proběhl poslední pravidelný odečet. Nesprávná skutková zjištění však nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario ).
Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.)
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. září 2013
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu