ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.4075.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 4075/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce M. B., s místem podnikání Vřesina u Bílovce, Hlubočická 102, zastoupeného JUDr. Vladimírem Zonkem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalovanému M. Ž. , zastoupenému JUDr. Evou Kodešovou, advokátkou se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Šubertova 4, o 80.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 129 C 245/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. června 2013, č. j. 11 Co 325/2013-58, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5.566,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Vladimíra Zonka, advokáta se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sadová 553/8.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti rozsudku ze dne 14. června 2013, č. j. 11 Co 325/2013-58, kterým Krajský soud v Ostravě potvrdil rozsudek ze dne 21. března 2013, č. j. 129 C 245/2011-36, jímž Okresní soud v Ostravě uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 80.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, neobsahuje náležitosti vyžadované §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. čl. II. bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), přičemž tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, žalovaný včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Dovolání konkrétně postrádá vymezení právní otázky, na níž je napadené rozhodnutí založeno, s jejímž posouzením žalovaný nesouhlasí (§241a odst. 1 o. s. ř.). Ačkoli odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) žalobě vyhověl z titulu nedoplatku ceny díla sjednané ve smlouvě o opravě a úpravě věci ve smyslu §652 a násl. obč. zák., žalovaný správnost tohoto právního závěru dovoláním nezpochybňuje a pouze rozvádí své úvahy zpochybňující oprávněnost faktury vystavené žalobcem. Z obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) pak nelze ani vysledovat, v čem žalovaný spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, zda v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo v tom, že jde o otázku v rozhodování dovolacího soudu dosud nevyřešenou nebo dovolacím soudem rozdílně rozhodovanou anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 18. prosince 2013
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu