ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.659.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 659/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobců a) JUDr. M. K., a b) J. Ž. proti žalované JUDr. V. Č., zastoupené JUDr. Tomášem Slavíkem, advokátem se sídlem Klatovy, Čs. Legií 42/I, za účasti vedlejších účastníků na straně žalobců Mgr. M. K., zastoupeného JUDr. Marií Kostrůnkovou, advokátkou se sídlem Tábor, Bělehradská 2759, a Mgr. Ing. P. K., zastoupeného JUDr. Václavem Plachým, advokátem se sídlem Praha 6, Mahulenina 19, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 C 69/2001, o dovolání žalobkyně a vedlejšího účastníka Mgr. M. K. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. srpna 2012, č. j. 12 Co 502/2012-537, takto:
Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. srpna 2012, č. j. 12 Co 502/2012-537, a usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 3. února 2012, č. j. 8 C 69/2001-489, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Klatovech k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 15. srpna 2012, č. j. 12 Co 502/2012-537, potvrdil usnesení ze dne 3. února 2012, č. j. 8 C 69/2001-489, jímž Okresní soud v Klatovech rozhodl, že „v řízení bude na místě původní žalobkyně M. Ž., zemřelé dne 16. 3. 2011, pokračováno s JUDr. M. K., a s J. Ž.“
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobkyně a vedlejší účastník Mgr. M. K. dovolání, v němž zpochybňují správnost postupu soudu prvního stupně tím, že není najisto postaveno, zde má být v řízení pokračováno se závětními dědici nebo dědici ze zákona, z nichž (navíc) byl jeden z nich původní žalobkyní vyděděn.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 31. 12. 2012, dále opět jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.).
Dovolání žalobkyně a vedlejšího účastníka Mgr. M. K. je přípustné podle §239 odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a je i důvodné (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.).
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §107 o. s. ř. jestliže účastník řízení ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračovat, se rozhodne usnesením (odst. 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde (odst. 2).
V posuzované věci původní žalobkyně M. Ž. se žalobou domáhala určení, že je v rozsahu jedné ideální poloviny spoluvlastnicí blíže specifikovaných nemovitostí. Žalobní požadavek odůvodnila tím, že žalovanou (obdarovanou dceru) vyzvala k vrácení daru z důvodu jejího chování hrubě porušujícího dobré mravy (§630 obč. zák.). Původní žalobkyně v průběhu řízení dne 16. 3. 2011 zemřela. Dědické řízení bylo usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 16. 1. 2012, sp. zn. 29 D 564/2011, pravomocně k témuž dni zastaveno pro nepatrný majetek, který byl vydán vypraviteli pohřbu (§175h odst. 2 o. s. ř.). Po zůstavitelce byly povolány k dědění v první dědické skupině pozůstalé děti JUDr. M. K., J. Ž., a JUDr. V. Č. Zůstavitelka pořídila listinu o vydědění, v níž projevila vůli vydědit dceru JUDr. V. Č. a její potomky, dále, pokud jde o nemovitosti, syna J. Ž. a jeho potomky. Současně pořídila závěť. V dědickém řízení nebyly listina o vydědění a závěť posuzovány a dědicové se nevyjadřovali k tomu, zda dědictví odmítají či nikoli (viz zpráva JUDr. J. K., soudního komisaře pověřeného Okresním soudem Plzeň-město projednáním dědictví po zůstavitelce, ze dne 19. 1. 2012).
V daném případě, kdy původní žalobkyně, která učinila vůči žalované jednostranný právní úkon směřující k vrácení daru, během řízení ztratila způsobilost být účastníkem řízení, povaha věci nebrání dalšímu pokračování v řízení; práva a povinnosti, o něž v řízení jde, nejsou totiž vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení. S přihlédnutím k majetkové povaze předmětu řízení a ke stavu dědického řízení, které již bylo pravomocně skončeno, není tu důvod k přerušení řízení. Protože soud nemůže v jiném řízení než dědickém řešit, kdo je zůstavitelův dědic, nemůže obstát právní názor odvolacího soudu, že okruh dědiců po zůstavitelce je známý. Jak bylo zjištěno, dědické řízení bylo pravomocně zastaveno pro nepatrný majetek, který byl vydán vypraviteli pohřbu (§175h odst. 2 o. s. ř.), aniž v něm bylo zkoumáno dědické právo po zůstavitelce. Přitom potencionálními dědici mohli být nejen dědici ze zákona (případně jen někteří z nich vzhledem k pořízené listině o vydědění), ale i dědici ze závěti. Lze uzavřít, že nebyli-li v dědickém řízení zjišťováni právní nástupci původní žalobkyně, není pro potřeby posuzované věci okruh dědiců znám.
Zastavil-li soud pravomocným usnesením řízení o dědictví podle §175h o. s. ř., nebylo tím pro účely tohoto řízení, v němž zůstavitelka uplatnila majetkový nárok vůči žalované, závazně stanoveno, že nezanechala majetek nebo že zanechala majetek nepatrné hodnoty.
Z výše uvedeného vyplývá, že soudy nepostupovaly správně, když rozhodly, že procesními nástupci zemřelé žalobkyně jsou JUDr. M. K. a J. Ž. Na místě bylo ustanovit neznámým dědicům opatrovníka podle §29 odst. 3 o. s. ř. (jímž může být i některý z dědiců přicházejících v úvahu) a s ním pokračovat v řízení. V případě, že bude žalobě vyhověno, tj. pravomocně určeno, že zemřelá žalobkyně byla ke dni své smrti vlastnicí předmětných nemovitostí, bude to důvod k dodatečnému projednání dědictví, v němž bude zkoumáno dědické právo po zůstavitelce (§175x o. s. ř.).
Dovolací soud usnesení odvolacího soudu stupně zrušil (§243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.). Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. května 2013
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu