ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.8.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 8/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce V. R. , zastoupeného Mgr. Jiřím Dostálem, advokátem se sídlem v Praze 1, Pařížská 68/9, proti žalovanému M. E. , zastoupenému JUDr. Ivanou Zamazalovou, advokátkou se sídlem v Jirkově, Jiráskova 425, o 298.000,- Kč oproti vydání osobního automobilu, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 10 C 386/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2011, č.j. 9 Co 312/2010-179, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11.858,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Jiřího Dostála, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 1. 12. 2009, č.j. 10 C 386/97-140, jímž Okresní soud v Chomutově uložil žalovanému zaplatit žalobci 298.000,- Kč s 2,5% úroky z prodlení od 11. 3. 2005 do zaplacení oproti vydání osobního automobilu zn. Toyota MR2, číslo podvozku JT2SW21M8M0013758, číslo motoru 9098903, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 [srov. část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. (dále jen „o.s.ř.“)]; soud prvního stupně sice rozhodoval – poté, co jeho první rozsudek odvolací soud zrušil – znovu, ale s výsledkem stejným jako v dřívějším rozsudku (v obou případech žalobě v rozsahu shora uvedeném vyhověl). Přípustným nebylo dovolání shledáno ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží.
Ačkoli žalovaný v dovolání avizuje použití způsobilého dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jeho argumentace obsahově směřuje proti skutkovým závěrům, na nichž odvolací soud založil právní posouzení věci; podstatou jeho námitek je totiž výtka vadného hodnocení provedených důkazů týkající se zjištění, podle něhož žalobce (kupující) pokládal žalovaného v době uzavření ústní kupní smlouvy za vlastníka předmětného vozidla. Ve skutečnosti žalobce z technického průkazu již několik let před tím, než navrhl přistoupení žalovaného do řízení (vedle J. H.), věděl, že vlastníkem vozidla je společnost TRITON GROUP a.s. Je-li v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud - stejně jako před ním soud prvního stupně - nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení, tedy dovodit, že smlouva o prodeji vozidla je platným právním úkonem. Žalovaný tak uplatnil dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř., jehož použití je v poměrech přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. vyloučeno.
Bezvýznamný je odkaz dovolatele na korespondenci s žalobcem „po doručení rozsudku krajského soudu“ . Ve smyslu §241a odst. 4 o.s.ř. se v dovolacím řízení, jehož účelem je přezkoumání správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, neprovádí dokazování ve věci. Proto nelze úspěšně uplatňovat nové skutečnosti nebo důkazy, tj. takové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny v řízení před soudem prvního stupně nebo v řízení před odvolacím soudem.
Dovolací soud dovolání žalovaného odmítl (§243b odst. 5, věta první, a §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb. (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl.ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, 2, §2, §6 odst. 1, §7 bodu 6, §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen „advokátní tarif“), tj. částkou 9.500,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a částka 2.058,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 30. května 2013
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu