ECLI:CZ:NS:2013:33.ND.252.2013.1
sp. zn. 33 Nd 252/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Mgr. M. K., zastoupeného JUDr. Ludvíkem Ševčíkem, ml., advokátem se sídlem Brno, Kobližná 47/19, proti žalovanému P. M., majiteli tuzemského bankovního účtu, neuvedeného bydliště, o zaplacení 1.750,- Kč, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Nd 252/2013, a o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
I. K projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Nd 252/2013 jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.
II. Věc se postupuje k dalšímu řízení Městskému soudu v Brně.
III. Neurčuje se , který soud je místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
Odůvodnění:
Žalobce podal u Nejvyššího soudu dne 27. 8. 2013 žalobu, jíž se domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.750,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
Podle §11 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. čl. II. bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu (odst. 1). Jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne (odst. 3).
Podle §103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Podle §104a o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (odst. 1). Bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný (odst. 4). V usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení §105 tím není dotčeno (odst. 6).
Protože zvláštní předpis neurčuje, že ve věci, které se žaloba týká, rozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvního stupně (§9 odst. 5 o. s. ř.), a předmětem řízení je pohledávka vzniklá z titulu bezdůvodného obohacení, rozhodl Nejvyšší soud, že k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy (§9 odst. 1 a §104a odst. 4 o. s. ř.) a že věc bude postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Brně (tj. soudu prvního stupně, v jehož obvodu má sídlo žalobce). Tímto se nepředjímá místní příslušnost uvedeného soudu (§104a odst. 6 o. s. ř.).
Žalobce spolu s žalobou podal u Nejvyššího soudu návrh na určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne. V návrhu uvedl, že mu o žalovaném nejsou známy jiné údaje než jeho jméno, příjmení a číslo tuzemského bankovního účtu. Protože věc patří do pravomoci soudů České republiky, má za to, že jsou splněny podmínky pro postup podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Z ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř vyplývá, že Nejvyšší soud určí, který soud věc projedná a rozhodne v případech, kdy podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit. V dané věci však nelze dospět k závěru, že by podmínky místní příslušnosti chyběly. Tyto podmínky jsou a priori dány ustanoveními §84 a §85 odst. 1 o. s. ř., podle nichž je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak, přičemž obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má bydliště a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Bydlištěm se přitom rozumí místo pobytu fyzické osoby, ve kterém se zdržuje s úmyslem se tam zdržovat trvale. Jestliže bydliště nelze tímto způsobem určit, je jejím obecným soudem okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje v době zahájení řízení (Bureš, Drápal, Krčmář a kol. Občanský soudní řád, komentář 1. díl, 7. vyd. C. H. Beck 2006, str. 378). Podmínky místní příslušnosti pak nelze zjistit v případech, kdy by nebyly použitelné nebo kdy byly vyčerpány všechny prostředky pro zjištění skutečností, zakládajících místní příslušnost soudu. Musí jít o procesně „definitivní“ stav s neodstranitelným deficitem ve zjišťování rozhodných skutečností. O takový stav však nejde, jestliže není pouze aktuálně známo místo pobytu žalovaného.
Za daného stavu tak zákonné předpoklady pro rozhodnutí o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř. nejsou dány.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 18. září 2013
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu