ECLI:CZ:NS:2013:33.ND.48.2013.1
sp. zn. 33 Nd 48/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem Praha 2, Rašínovo nábřeží 390/42 (adresa pro doručování: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Brno, Příkop 11, Brno), proti žalovaným 1) M. T. , a 2) J. H. , t. č. neznámého pobytu, o zaplacení částky 165.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 5 C 341/2009, o určení místní příslušnosti, takto:
Neurčuje se , který soud věc projedná a rozhodne .
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou, podanou u Okresního soudu v Břeclavi dne 18. 4. 2005, domáhá po žalovaných zaplacení 165.000,- Kč představujících poskytnutý státní příspěvek na individuální bytovou výstavbu, na jehož vrácení jí vznikl nárok. Žalobkyně uvedla v žalobě bydliště žalovaného na adrese T. a žalované na adrese K.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 26. září 2012, č. j. 5 C 341/2009-63, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude spis předložen Nejvyššímu soudu České republiky k určení místně příslušného soudu (§11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 31. 12. 2012 - dále jen „o. s. ř.“). Provedeným šetřením zjistil, že žalovaný ke dni zahájení řízení neměl v jeho obvodu (tj. na adrese uvedené v žalobě) bydliště a ani se zde nezdržoval. Zásilky soudu se mu podařilo doručit vhozením do schránky na adrese Příbram V, Slunná 300. Bydliště žalované, popř. místo, kde se zdržuje, se zjistit nepodařilo; na adrese uvedené v žalobě se nezdržuje a z adresy H., která byla zjištěna, se odstěhovala. Dospěl proto k závěru, že není místně příslušný k projednání a rozhodnutí této věci, přičemž podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí.
Podle §11 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné skutečnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (odst. 1). Jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne (odst. 3).
Podle §84 o. s. ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle §85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Podle §86 o. s. ř. jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště (odst. 1). Proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek (odst. 2).
Okresní soud v Břeclavi sice v odůvodnění svého rozhodnutí zmínil ustanovení §86 odst. 1 o. s. ř., ve skutečnosti však otázku obecné místní příslušnosti k projednání a rozhodnutí této věci majetkové povahy podle uvedeného ustanovení neposuzoval. Z obsahu spisu se podává, že oba žalovaní jsou občany České republiky (čl. 18, 57 spisu). Ze šetření provedeného soudem vyplývá, že ke dni zahájení řízení žalovaný nebydlel na adrese svého trvalého pobytu v T., nacházejícího se v obvodě Okresního soudu v Břeclavi, (tj. nezdržoval se zde s úmyslem zdržovat se trvale) a ani se zde nezdržoval. Soudní písemnosti se mu podařilo doručit na adrese P. Žalovaná, která byla ke dni zahájení řízení trvale hlášena k pobytu na adrese K. (obvod Okresního soudu v Novém Jičíně), se na této adrese nezdržovala a ze šetřením zjištěné adresy H. (obvod Okresního soudu v Kroměříži) se odstěhovala neznámo kam.
Zjištěné skutečnosti nepostačují bez dalšího k závěru, že Okresní soud v Břeclavi není místně příslušný pro projednání věci. Vzhledem k tomu, že žalovanému bylo doručováno na adresu P., nabízelo se provést šetření (např. dotazem na matku žalovaného M. K., narozenou 1. 8. 1942, která je podle výpisu z centrální evidence obyvatel hlášena k trvalému pobytu na téže adrese), zda žalovaný zde má své bydliště, popř, zda se zde zdržuje. Jestliže by se nepodařilo zjistit bydliště žalovaného ani místo, kde se zdržuje, tedy jestliže by žalovaný neměl obecný soud (§85 odst. 1 o. s. ř.), byl by místně příslušný ten soud, v jehož obvodu měl žalovaný podle dostupných údajů poslední bydliště v České republice; tím je místo, kde se naposledy zdržoval s úmyslem zdržovat se zde trvale (§86 odst. 1 o. s. ř.). Pokud by nebylo možné místní příslušnost určit ani tímto způsobem, nabízelo by se její určení podle §86 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaní jsou spoluvlastníky nemovitosti nacházející se v obvodu Okresního soudu v Břeclavi.
Jestliže Okresní soud v Břeclavi nepostupoval naznačeným způsobem, nelze učinit závěr, že podmínky místní příslušnosti v posuzované věci chybějí nebo je nelze zjistit; předpoklady pro předložení věci Nejvyššímu soudu stanovené v §11 odst. 3 o. s. ř. tudíž nebyly splněny. Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. února 2013
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu