ECLI:CZ:NS:2013:4.TDO.107.2013.3
sp. zn. 4 Tdo 107/2013-I-50
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. února 2013 v řízení o dovoláních, která podali obvinění V. I. a V. P. , proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 4 To 388/2012, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 92 T 76/2012, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. řádu z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. řádu se obvinění V. I. a V. P. berou do vazby .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2012, sp. zn. 92 T 76/2012, byli obviněný V. I. uznán vinným jednak zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. c) tr. zákoníku, spáchaným formou spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku (body 1 až 3), jednak zločinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (body 4 až 5) a obviněný V. P. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. c) tr. zákoníku (body 1, 2, 3, 6 a 7), (v bodech 1 až 3) spáchaným formou spolupachatelství podle 23 tr. zákoníku.
Za uvedené trestné činy byl obviněnému V. I. uložen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let a podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Obviněnému V. P. byl podle §205 odst. 4 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř a půl roku a podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to věcí podrobně specifikovaných ve výroku předmětného rozsudku.
Součástí rozsudku je také výrok učiněný podle §228 odst. 1 tr. řádu, jímž byla oběma obviněným uložena povinnost nahradit společně a nerozdílně podrobně specifikovanou škodu.
Proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2012, sp. zn. 92 T 76/2012, podali obvinění V. I. i V. P. odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 4 To 388/2012, tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), f) tr. řádu k odvolání obviněného V. I. zrušil napadený rozsudek ohledně tohoto obviněného v celém rozsahu, podle §258 odst. 1 písm. f) tr. řádu k odvolání obviněného V. P. zrušil napadený rozsudek ohledně tohoto obviněného ve výroku o náhradě škody ve vztahu k poškozenému J. D., a současně podle §259 odst. 3 tr. řádu rozhodl odvolací soud tak, že obviněného V. I. uznal vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku (body 1-3) a zločinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (body 4-5), za což mu uložil podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let a podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku jej pro výkon uloženého trestu zařadil do věznice s dozorem. Podle §228 odst. 1 tr. řádu byl zavázán k povinnosti nahradit společně a nerozdílně spolu s obviněným V. P. poškozené Allianz pojišťovně, a.s., škodu ve výši 9.810,- Kč. Podle §229 odst. 1 tr. řádu byl poškozený L. V. odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle §229 odst. 1 tr. řádu byl poškozený J. D. odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 4 To 388/2012, podali oba obvinění prostřednictví svých obhájců dovolání, ve kterých shodně uplatnili dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) v návaznosti na podaná dovolání usnesením ze dne 27. února 2013, sp. zn. 4 Tdo 107/2013, podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 4 To 388/2012, stejně tak i rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2012, sp. zn. 92 T 76/2012, a podle §265k odst. 2 tr. řádu zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. řádu pak Městskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Dle ustanovení §265l odst. 4 tr. řádu vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
Protože obvinění V. I. a V. P. v současnosti vykonávají trest odnětí svobody, který jim byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2012, sp. zn. 92 T 76/2012, a Nejvyšší soud k dovolání obviněných zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 4 To 388/2012, i rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2012, sp. zn. 92 T 76/2012, stal se další výkon trestu na podkladě tohoto rozsudku nepřípustným.
V návaznosti na výše uvedené rozhodl Nejvyšší soud ve smyslu citovaného ustanovení §265l odst. 4 tr. řádu zároveň o vazbě. Dospěl přitom k závěru, že u obou obviněných trvá i v nynějším stadiu řízení důvod vazby podle §67 písm. c) tr. řádu. Proti obviněným bylo vysloveno důvodné podezření ze spáchání závažné trestné činnosti, při které byla způsobena významná škoda, proto je zcela na místě obava, že obvinění by mohli v této trestné činnosti pokračovat i do budoucna. Obviněný V. P. byl navíc v minulosti opakovaně odsouzen pro majetkovou trestnou činnost, avšak žádný z dosud uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody nevedl k jeho nápravě. Je tak zřejmé, že má zřetelné sklony k vážnému protiprávnímu jednání a v tomto jednání pokračuje.
Zmíněné skutečnosti dle přesvědčení Nejvyššího soudu dostatečně odůvodňují obavu, že obvinění v případě propuštění budou opakovat trestnou činnost, pro niž jsou stíháni, stejně jako závěr, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle §265 l odst. 4 tr. řádu o vzetí obviněných V. I. a V. P. do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. řádu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2013
Předsedkyně senátu
JUDr. Danuše Novotná