ECLI:CZ:NS:2013:4.TDO.651.2013.1
sp. zn. 4 Tdo 651/2013-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. července 2013 o dovolání obviněného J. M. , proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 4 To 441/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 4 T 257/2012, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. 4 T 257/2012, byl obviněný J. M. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, v souběhu s přečiny poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku, dílem ve spolupachatelství dle §23 tr. zákoníku a přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle §205 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl současně zrušen výrok o trestu uložený obviněnému trestním příkazem Okresního soudu v České Lípě ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 32 T 153/2011, doručený obviněnému dne 28. 4. 2012, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit jednotlivým poškozeným náhradu škody ve výši uvedené v rozsudku.
Proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. 4 T 257/2012, podal obviněný J. M. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 4 To 441/2012, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), d), f) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněný J. M. byl uznán vinným ze spáchání dílem dokonaného, dílem nedokonaného přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, §21 odst. 1 tr. zákoníku (bod 1. až 21. rozsudku), přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku (body 8. až 11., 13. až 18., 20. a 21.), přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (body 1. až 7., 22.) a přečinu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku (bod 12.).
Za uvedené přečiny byl obviněný J. M. odsouzen podle §205 odst. 3 a §43 odst. 2 tr. zákoníku, k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 3 roky a 6 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Současně byly zrušeny výroky o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v České Lípě ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 32 T 153/2011 a z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 7. 2012, sp. zn. 6 T 68/2011, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tímto rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto adhezním výrokem o uplatněných nárocích na náhradu škody.
Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 4 To 441/2012, podal následně obviněný J. M. prostřednictvím svého obhájce dovolání.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření uvedl, že dle jeho názoru bylo dovolání podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. V návaznosti na uvedenou skutečnost státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl jako opožděně podané a aby tak podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř., prostřednictvím obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda byla dodržena zákonná lhůta k podání dovolání podle §265e tr. ř. a zjistil, že dovolání obviněného J. M. bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. O tom byl obviněný poučen v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Podle §265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Podle ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty, podle §60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
Nejvyšší soud po prostudování předloženého spisového materiálu zjistil, že obviněnému J. M. bylo dovoláním napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 4 To 441/2012, doručeno dne 28. 2. 2013 (č. l. 688 spisu) a jeho obhájci dne 27. 2. 2013 (č. l. 692 spisu). Z výše citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že poslední den lhůty k podání dovolání připadl v daném případě na den 29. 4. 2013 (pondělí). Podání, jehož obsahem je dovolání a které je datováno dnem 26. 2. 2013, bylo podáno osobně u Okresního soudu v Teplicích dne 30. 4. 2013. Z těchto skutečností jasně vyplývá, že dovolání bylo podáno po uplynutí zákonné dovolací lhůty. Dovolání obviněného je tak nutno považovat za opožděně podané, navrácení zmeškané lhůty k podání dovolání není podle ustanovení §265e odst. 4 tr. ř. přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. M. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl jako opožděně podané. Za této situace Nejvyšší soud již nemusel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. ř. a v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. své rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 3. července 2013
Předseda senátu
JUDr. Jiří Pácal