ECLI:CZ:NS:2013:4.TZ.109.2012.3
sp. zn. 4 Tz 109/2012-I-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v rámci veřejného zasedání konaného dne 16. ledna 2013 o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. F. , proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 14 To 262/2010, takto:
Podle §275 odst. 3 tr. ř. z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) trestního řádu se obviněný M. F. bere do vazby.
Odůvodnění:
Obviněný M. F. byl rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 2 T 86/2009, uznán vinným jednak trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.) a jednak trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Za uvedené jednání a za sbíhající se trestné činy krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák. a další, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Příbrami, č. j. 1 T 174/2009-400 a z rozsudku Okresního soudu v Příbrami, č. j. 2 T 77/2009-93, byl obviněnému podle §247 odst. 3, §35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 8 let. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí věci a to 2 ks modrých pytlů a 1 ks látkového povlaku. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Příbrami, sp. zn. 1 T 174/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené Kooperativě, a.s. na náhradě škody částku 561.785,- Kč a poškozené Jednota SD, částku 27.834,- Kč. Rozsudek byl obviněnému M. F. i jeho obhájci doručen dne 10. 6. 2010.
Proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 2 T 86/2009, podal obhájce obviněného M. F. dne 18. 6. 2010 tzv. blanketní odvolání. Vzhledem k tomu, že nesplňovalo náležitosti dle ustanovení §249 tr. ř., vyzval předseda senátu soudu prvního stupně obhájce obviněného k doplnění odvolání ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy a současně ho upozornil na možnost odmítnutí odvolání. Tato výzva byla obhájci doručena dne 21. 7. 2010, dne 29. 7. 2010 pak bylo Okresnímu soudu v Písku podáno doplnění odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 2 T 86/2009. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 14 To 262/2010, bylo odvolání obviněného M. F. podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto.
Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 14 To 262/2010, podal následně ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. F. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §251 odst. 1 tr. ř. a §253 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného M. F.
Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 4 Tz 109/2012 ze dne 16. 1. 2013 bylo podle §268 odst. 2 tr. ř. vysloveno, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 14 To 262/2010 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §251 odst. 1 tr. ř. a §253 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného M. F. a podle §269 odst. 2 tr. ř. bylo napadené usnesení zrušeno včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §275 odst. 3 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Ustanovení o vazebním zasedání (§73d až §73g) se v řízení o stížnosti pro porušení zákona neužijí.
Protože M. F. v současnosti vykonával trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 2 T 86/2009 a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 14 To 262/2010, stal se další výkon trestu na podkladě tohoto rozsudku nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení §275 odst. 3 tr. ř. zároveň o vazbě. Přitom dospěl k závěru, že u M. F. trvá v nynějším stadiu řízení důvod vazby podle §67 písm. a), c) tr. ř. To proto, že obviněný M. F. byl v minulosti mnohokrát soudně trestán pro majetkovou trestnou činnost, a to například na základě rozsudku Okresního soudu v Příbrami, sp. zn. 2 T 103/2003, kdy mu byl pro majetkovou trestnou činnost uložen trest odnětí svobody v trvání 5 let, který vykonal dne 10. 2. 2008. Je tak zřejmé, že M. F. má zřetelné sklony k vážnému protiprávnímu (trestnému) jednání ve vztahu k majetku, když v takovémto jednání stále pokračuje. Co se týká důvodů vazby útěkové podle §67 písm. a) tr. ř., jsou dány tím, že obviněný postrádá pevnější vazbu k místu pobytu či výkonu práce. Obviněnému hrozí možnost uložení vysokého trestu odnětí svobody. Tyto konkrétní skutečnosti dostatečně odůvodňují obavu, že obviněný v případě propuštění na svobodu jednak uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, a dále, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, stejně jako závěr, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením. Vzhledem k výše uvedenému, Nejvyšší soud rozhodl podle §275 odst. 3 tr. ř. o vzetí obviněného M. F. do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. ledna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal