Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.02.2013, sp. zn. 4 Tz 2/2013 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:4.TZ.2.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:4.TZ.2.2013.1
sp. zn. 4 Tz 2/2013-30 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 19. února 2013 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněné A. J. , proti usnesením okresní státní zástupkyně v Mělníku 1) ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. ZT 413/2011, 2) ze dne 13. 4. 2012, sp. zn. ZT 413/2011, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto: Pravomocnými usneseními okresní státní zástupkyně v Mělníku 1) ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. ZT 413/2011, a 2) ze dne 13. 4. 2012, sp. zn. ZT 413/2011, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu v neprospěch obviněné A. J. Obě napadená usnesení se zrušují . Současně se zrušují všechna další rozhodnutí, na obě zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Krajskému státnímu zástupci v Praze se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Policejní orgán Policie ČR Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality, detašované pracoviště Mělník, vydal dne 22. 11. 2011 usnesení č.j. KRPS-42658-73/TČ-2010-010691, jímž podle §160 odst. 1 tr. řádu zahájil trestní stíhání obviněné A. J. pro skutek, jenž byl právně kvalifikován jako přečin ublížení na zdraví podle §148 odst. 1 tr. zákoníku. Proti tomuto usnesení podala obviněná A. J. stížnost, na jejímž podkladě okresní státní zástupkyně v Mělníku svým usnesením ze dne 13. 1. 2012, sp. zn. ZT 413/2011, usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání obviněné podle §149 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušila a policejnímu orgánu uložila, aby o věci znovu jednal a rozhodl. V písemném odůvodnění rozhodnutí uvedla, že řízení bude nutno doplnit o zjištění který konkrétní předpis obviněná porušila, pokud samostatně při porodu Ing. R. L. aplikovala rodičce léky a nevyžádala si účast a svolení lékaře, a rovněž vyslovila názor, že rozsah dosud zjištěné poruchy na zdraví u novorozence K. S. nasvědčuje závěru, že jde o vážnou poruchu na zdraví, čemuž by měla odpovídat i použitá právní kvalifikace skutku. Policejní orgán v souladu s výše specifikovanými pokyny vydal dne 30. 1. 2012 nové usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné podle §160 odst. 1 tr. řádu s tím, že zvolil přísnější právní kvalifikaci skutku, který označil jako přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle §147 odst. 1, 2 tr. zákoníku. I toto usnesení napadla obviněná stížností, z jejíhož podnětu okresní státní zástupkyně usnesením ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. ZT 413/2011, napadené usnesení policejního orgánu ze dne 30. 1. 2012 podle §149 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušila a opětně uložila policejnímu orgánu o věci znovu jednat a rozhodnout. Důvodem pro zrušení napadeného usnesení bylo tentokráte porušení zásady zákazu reformationis in peius (zákaz zhoršení postavení obviněného jen v důsledku jím podaného opravného prostředku), stanovené v §150 odst. 1 tr. řádu. Proto, byť okolnosti zjištěné o zdravotním stavu poškozeného novorozence nasvědčovaly závěru o vážné poruše na zdraví, vyslovila názor, že policejní orgán bude muset znovu zahájit trestní stíhání obviněné se stanovením adekvátní právní kvalifikace činu. V písemném pokynu z téhož dne pak mimo již uvedené požádala o doplnění definice tzv. fyziologického porodu. Policejní orgán proto novým usnesením ze dne 16. 3. 2012 zahájil podle §160 odst. 1 tr. řádu trestní stíhání obviněné A. J. pro skutek právně kvalifikovaný jako přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle §148 odst. 1 tr. zákoníku. V zákonné lhůtě podala obviněná i proti tomuto usnesení stížnost, jíž okresní státní zástupkyně usnesením ze dne 13. 4. 2012, sp. zn. ZT 413/2011, zamítla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu jako nedůvodnou. Ministr spravedlnosti podal podle §266 odst. 1 tr. řádu proti pravomocným usnesením okresní státní zástupkyně v Mělníku ze dne 22. 2. 2012 a 13. 4. 2012, obě pod sp. zn. ZT 413/2011, stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné A. J. Podle jeho názoru byl těmito usneseními a v řízení, které jim předcházelo, porušen zákon v ustanoveních §146 odst. 2 písm. a); §149 odst. 1 písm. b); §148 odst. 1 písm. c); §147 odst. 1 tr. řádu. Podle názoru stěžovatele okresní státní zástupkyně v Mělníku výše uvedená zákonná ustanovení svým procesním postupem nerespektovala. V rámci dozoru nad zákonností přípravného řízení v této trestní věci svými opakovanými pokyny ve věci zaujala právní názor, který zásadně ovlivnil postup policejního orgánu při vydání usnesení o zahájení trestního stíhání. Přes existenci těchto pokynů poté dozorová státní zástupkyně sama rozhodovala o stížnostech obviněné proti označeným usnesením policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, přičemž vydání těchto rozhodnutí bylo zásadně ovlivněno předem vysloveným závazným právním stanoviskem státní zástupkyně. Byť dopisy státní zástupkyně adresované policejnímu orgánu nebyly označeny přímo jako pokyny a formálně se tak jednalo o přípisy, po obsahové stránce je třeba tyto dopisy hodnotit jako pokyny, na které se vztahuje ustanovení §146 odst. 2 tr. řádu, jimiž zásadně ovlivnila postup policejního orgánu při vydávání usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné. Tímto způsobem se pak s výslovným příkazem ustanovení §146 odst. 2 tr. řádu dostala do rozporu. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. řádu, že napadenými usneseními okresní státní zástupkyně v Mělníku byl porušen zákon v neprospěch obviněné v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. řádu tato usnesení zrušil včetně všech na ně obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále navrhl, aby podle §270 odst. 1 tr. řádu byla věc přikázána státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze s pokynem věc v rozsahu zrušení znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadeným částem rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím závěrům. Podle ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu, jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1 (autoremedura), předloží policejní orgán věc k rozhodnutí státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci. Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává podle §174 odst. 1 tr. řádu státní zástupce, který je oprávněn podle §174 odst. 2 písm. a) tr. řádu dávat také závazné pokyny k vyšetřování trestných činů. Způsob vydávání těchto pokynů je stanoven podle §19 odst. 1 jednacího řádu státního zastupitelství v platném znění, a to písemně formou opatření. Tyto pokyny se vztahují k zahájení trestního stíhání, ke kvalifikaci trestného činu, k rozsahu obvinění, ke způsobu vyřízení věci v přípravném řízení, k přibrání znalce, při vrácení věci k rozsahu doplnění dokazování apod. Způsob, jakým do přípravného řízení ingerovala okresní státní zástupkyně v Mělníku, je podrobně popsán výše. I když žádný z jejích výslovně uvedených přípisů nebyl expresis verbis označen jako pokyn, je zjevné, že ve faktickém smyslu o pokyny šlo. Smyslem citovaných přípisů evidentně byla snaha usměrnit postup policejního orgánu tak, aby bylo zahájeno trestní stíhání pro jiný (přísněji kvalifikovaný) trestný čin než ten, pro který bylo trestní stíhání proti obviněné zahájeno původně, jakož i příkaz k doplnění dokazování vyžádáním znaleckého posudku a o konkrétní zdravotnické předpisy a kodexy, a podrobně specifikované doplnění skutkové věty ve výroku rozhodnutí podle §160 odst. 1 tr. řádu. Nadto tyto pokyny k dalšímu očekávanému procesnímu postupu policejního orgánu byly vydávány opakovaně. Za tohoto stavu je zřejmé, že okresní státní zástupkyně v Mělníku vůči policejnímu orgánu prosazovala své právní názory. Táž státní zástupkyně vykonávala nad řízením dohled a proto byla z rozhodování věci v případě podaných stížností obviněné vyloučena. O těchto opravných prostředcích měl v intencích zákonného ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu rozhodnout nadřízený státní zástupce, což v daném případě byl státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze. Pouze tímto způsobem mohla být zaručena nestrannost a objektivita přezkumu usnesení policejního orgánu a následných rozhodnutí o stížnostech. Pokud trestní věc obviněné dospěla do stadia podání obžaloby a je nyní projednávána Okresním soudem v Mělníku (sp. zn. 14 T 173/2012), byl po podání obžaloby na místě procesní postup soudu podle §314c odst. 1 písm. a) a §188 odst. 1 písm. e) tr. řádu a věc měla být vrácena státnímu zástupci k došetření, neboť toho bylo zapotřebí k odstranění závažných vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem. Vzhledem k argumentaci výše uvedené Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocnými usneseními okresní státní zástupkyně v Mělníku ad 1) ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. ZT 413/2011 a ad 2) ze dne 13. 4. 2012, sp. zn. ZT 413/2011, byl porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. řádu v neprospěch obviněné A. J. Nejvyšší soud vyslovil porušení zákona jen v tomto rozsahu, neboť porušení citovaného zákonného ustanovení bylo stěžejní a aplikace dalších procesních ustanovení okresní státní zástupkyní pokud jde o výsledek rozhodnutí se již druhotně odvíjela od onoho zásadního porušení zákona. Poté Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu obě napadená usnesení zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí, která na obě zrušená usnesení obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle §270 odst. 1 tr. řádu přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Znamená to, že tento procesně příslušný orgán bude muset nově rozhodnout o stížnosti obviněné proti usnesení o zahájení trestního stíhání, jsa přitom vázán právním názorem Nejvyššího soudu v intencích zákonného ustanovení §270 odst. 4 tr. řádu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. února 2013 Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše N o v o t n á

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/19/2013
Spisová značka:4 Tz 2/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:4.TZ.2.2013.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Přečin
Ublížení na zdraví z nedbalosti
Dotčené předpisy:§268 odst. 2 tr. ř.
§269 odst. 2 tr. ř.
§270 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26