ECLI:CZ:NS:2013:5.TDO.1555.2012.1
sp. zn. 5 Tdo 1555/2012-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2013 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných Ing. V. J. a Ing. J. D., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 90/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 33 T 101/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 33 T 101/2010, byl obviněný Ing. V. J. uznán vinným trestným činem pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §128a odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále ve zkratce „tr. zák.“), a obviněný Ing. J. D. byl uznán vinným pomocí k tomuto trestnému činu podle §10 odst. 1 písm. c) a §128a odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Trestné činnosti se měli obvinění dopustit tím, že naposledy dne 7. 5. 2008 ve 14.52 hod. v P., K., obviněný Ing. V. J. jako zaměstnanec v postavení vedoucího oddělení správy majetku a veřejných zakázek Ministerstva vnitra České republiky – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru se sídlem Praha 4, Kloknerova č. 2295/26, jako zadavatele veřejné zakázky ev. č. VZ 6-3/PSM-2008 s předmětem plnění spočívajícím v dodání 33 330 ks ochranných oděvů pro hasiče, která byla podle České pošty, s. p., zveřejněna v informačním systému VZ US dne 15. 5. 2008 s číslem veřejné zakázky IS VZ US: 60017680, zneužil možnosti vyplývající z jeho pracovního zařazení zasahovat do tvořené zadávací dokumentace k uvedené veřejné zakázce v úmyslu zvýhodnit v zadávacím řízení obchodní společnost DEVA F-M, s. r. o., se sídlem Frýdek-Místek, Collo-louky č. 2140, prokazatelně kontaktoval ze své soukromé e-mailové adresy ... se žádostí o poslední kontrolu technické specifikace a parametrů v tabulkách k připravované zadávací dokumentaci v rámci uvedené veřejné zakázky na ochranné oděvy pro dobrovolné hasiče obviněného Ing. J. D., jednatele obchodní společnosti DEVA F-M, s. r. o., který mu dne 8. 5. 2008 v 11.20 hod. ze své e-mailové adresy ... na jeho dotazy odpověděl a řešil závady v zadávací dokumentaci, následně v průběhu zadávacího řízení dne 9. 6. 2008 v 14.29 hod. ze své soukromé e-mailové adresy ... obviněný Ing. V. J. přeposlal obviněnému Ing. J. D. na jeho e-mailovou adresu ... dotaz dalšího uchazeče v rámci zadávacího řízení Ing. M. P., zástupce družstva V., oděvní družstvo v T., se sídlem T., F. K., ohledně šíře reflexních pruhů reflexních oděvů, certifikátů a zkušebních protokolů, přičemž na tento dotaz dne 10. 6. 2008 v 10.03 hod. odpověděl obviněný Ing. J. D. zpět na e-mailovou adresu obviněného Ing. V. J. a tato odpověď byla v tentýž den zapracována jako dodatečná informace k zadávací dokumentaci podle §49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), předána jménem zadavatele veřejné zakázky všem uchazečům, kteří si převzali zadávací dokumentaci k uvedené veřejné zakázce, a to za situace, kdy obchodní společnost DEVA F-M, s. r. o., se stala uchazečem o tuto veřejnou zakázku.
Za uvedený trestný čin byl oběma obviněným uložen podle §128a odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody každému v trvání 2 roků, jehož výkon jim byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu každému v trvání 4 roků.
K odvolání obviněných Ing. V. J. a Ing. J. D. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 90/2012, podle §258 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu. Podle §259 odst. 3 tr. řádu pak odvolací soud znovu rozhodl tak, že podle §226 písm. b) tr. řádu zprostil obviněné obžaloby státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 30. 7. 2010, sp. zn. 1 ZT 55/2010, neboť skutek popsaný v žalobním návrhu této obžaloby není trestným činem.
Proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze podal nejvyšší státní zástupce dne 26. 9. 2012 v neprospěch obviněných Ing. V. J. a Ing. J. D. dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Podle názoru nejvyššího státního zástupce korespondence uskutečněná mezi obviněnými narušila rovnost soutěžitelů, jejíž ochrana je objektem trestného činu podle §128a tr. zák., neboť před vlastním vyhlášením veřejné soutěže získala obchodní společnost DEVA F-M, s. r. o., podrobné informace o obsahu celé zadávací dokumentace dříve než ostatní soutěžitelé. Jak dále v této souvislosti nejvyšší státní zástupce zdůraznil, šlo o informace o důležitých parametrech zadávací dokumentace (např. informace o výši požadovaného pojištění, referencích, nutných objemech předchozích zakázek, termínu vyhlášení a realizace dodávek a o technických podrobnostech výrobku). Přitom zadávací dokumentace, kterou obviněný Ing. V. J. zaslal obviněnému Ing. J. D., obsahovala soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky nezbytných pro zpracování nabídky ve smyslu §44 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Podle nejvyššího státního zástupce parametry veřejné zakázky přímo nevyplývaly z normy, ale představovaly požadavek zadavatele, přičemž za důvod komunikace mezi obviněnými nelze považovat ani nedostatek odbornosti obviněného Ing. V. J., neboť tento obviněný byl dlouholetým odborným zaměstnancem státní správy na úseku veřejných zakázek. Za důležitou okolnost pak nejvyšší státní zástupce pokládá v posuzované věci také to, že zástupce žádného jiného soutěžitele nezískal stejné informace od obviněného Ing. V. J. Obchodní společnost DEVA F-M, s. r. o., tedy disponovala výhodnějšími podmínkami pro zadávací řízení, které nebyly dány její výrobní připraveností, ale tím, že byla detailně seznámena se zadávací dokumentací. Pokud jde o zavinění, podle přesvědčení nejvyššího státního zástupce obviněný Ing. V. J. si musel být vědom toho, že popsaným jednáním může přinést obchodní společnosti DEVA F-M, s. r. o., jako soutěžiteli prospěch v podobě zisku z dodávky realizované na základě předmětné veřejné zakázky.
Proto závěrem svého dovolání nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 a 2 tr. řádu zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na toto rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde jeho zrušením, pozbudou podkladu. Současně nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265l odst. 1 tr. řádu přikázal věc Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Obviněný Ing. V. J. ve svém vyjádření k dovolání nejvyššího státního zástupce, učiněném prostřednictvím svého obhájce, souhlasí s výrokem obsaženým v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. 9 To 90/2012, jímž byl podle §226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby. Jak dále tento obviněný zdůraznil, nebyl vyhlašovatelem veřejné zakázky ani nijak nevystupoval jménem zadavatele. Podle názoru obviněného nebyla prokázána souvislost mezi jeho jednáním a výsledkem veřejné zakázky. Obviněný je přesvědčen, že v posuzované věci je nutné zohlednit též závěry Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako správního orgánu, z nichž nevyplývá žádné porušení zákona o veřejných zakázkách. Navíc technické informace o předmětu zakázky byly veřejně známé a v e-mailové korespondenci se spoluobviněným pouze zopakoval to, co bylo uvedeno v zadávací dokumentaci.
Závěrem svého vyjádření tedy obviněný Ing. V. J. navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce, protože je zjevně neopodstatněné.
Obviněný Ing. J. D. se k dovolání nejvyššího státního zástupce nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako dovolací soud zjistil, že nejvyšší státní zástupce podal dovolání jako osoba k tomu oprávněná [§265d odst. 1 písm. a) tr. řádu], učinil tak včas a na správném místě (§265e tr. řádu), jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je dovolání obecně přípustné [§265a odst. 2 písm. b) tr. řádu], a podané dovolání obsahuje stanovené náležitosti (§265f odst. 1 tr. řádu).
Pokud jde o dovolací důvod, nejvyšší státní zástupce opírá své přesvědčení o jeho naplnění o ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Námitky nejvyššího státního zástupce uplatněné v jeho dovolání sice odpovídají tomuto dovolacímu důvodu, ale Nejvyšší soud je považuje za neopodstatněné.
K trestnému činu pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §128a odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Nejvyšší soud obecně připomíná, že se ho dopustil pachatel, který v souvislosti s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch zjednal některému soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných soutěžitelů, jednal-li jako vyhlašovatel nebo pořadatel veřejné soutěže nebo veřejné dražby, člen privatizační komise, licitátor nebo jako člen organizované skupiny. Ke spáchání tohoto trestného činu se vyžadovalo úmyslné zavinění pachatele (§4 tr. zák.).
Jak mimo jiné vyplývá v posuzované trestní věci z odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, podle jeho názoru ani jednomu z obviněných nebyl prokázán úmysl opatřit sobě nebo jinému prospěch, resp. zvýhodnit některého soutěžitele na úkor jiných soutěžitelů. Tento závěr založil odvolací soud na výsledcích dokazování provedeného soudem prvního stupně, který naopak dospěl k přesvědčení o vině obou obviněných žalovaným trestným činem. Odvolací soud však neakceptoval právní kvalifikaci skutku, kterou v posuzovaném skutku shledal soud prvního stupně, přičemž mu vytkl především nedůsledné posouzení okolností, jež předcházely jednání obviněných. Pokud jde o znak objektivní stránky trestného činu pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §128a odst. 1 tr. zák., který spočívá ve zjednání výhodnějších podmínek některému soutěžiteli na úkor jiných soutěžitelů, odvolací soud zejména uvedl (viz s. 8 jeho rozsudku), že obchodní společnost DEVA F-M, s. r. o., nemohla být zvýhodněna, protože měla příslušný oděv pro hasiče již vyrobený a připravený k certifikaci. Elektronická komunikace mezi obviněnými pak podle názoru odvolacího soudu nemohla být důvodem, na jehož základě by byla porušena rovnost soutěžitelů, a ani nebyla příčinou vyřazení ostatních subjektů z možnosti ucházet se o danou veřejnou zakázku. Tyto závěry odvolacího soudu považuje Nejvyšší soud za správné a doplňuje k nim následující úvahy.
Především je v dané věci nepochybné, že obviněný Ing. V. J. nebyl osobou, která stanovila podmínky předmětné veřejné soutěže. Podnět k jejímu vyhlášení totiž vzešel ze strany Ministerstva vnitra České republiky (viz č. l. 313 trestního spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod. sp. zn. 33 T 101/2010). V návaznosti na požadavky této organizační složky státu pak Ministerstvo financí České republiky uvolnilo ze státního rozpočtu v průběhu roku 2008 peněžní částku ve výši 300 000 000 Kč určenou na zajištění ochranných oděvů hasičů (viz č. l. 316 trestního spisu). S ohledem na časový rámec tohoto rozpočtového opatření (učiněného v dubnu 2008 s nutností realizace do konce roku 2008) vyvstala potřeba urychleně zahájit úkony, které směřovaly k vyhlášení veřejné soutěže. Proto Ministerstvo vnitra České republiky zpracovalo zadávací dokumentaci k veřejné zakázce ze dne 14. 5. 2008 a současně stanovilo podrobné podmínky jejího průběhu. Odbornou garanci za ni přitom převzal obviněný Ing. V. J., který byl v té době vedoucím oddělení správy majetku a veřejných zakázek Ministerstva vnitra České republiky – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Tento obviněný však nebyl osobou oprávněnou rozhodovat o podmínkách veřejné soutěže, kterou ani sám nevyhlásil, takže nemohl ani nijak zásadně ovlivnit její již dříve stanovené zadání. Podle názoru Nejvyššího soudu z provedeného dokazování rovněž nevyplývá, že by jmenovaný obviněný bez souhlasu zadavatele podstatně měnil tyto podmínky, doplňoval je či upravoval v tom smyslu, aby tím bylo zpochybněno původní zadání veřejné soutěže a aby byla zvýhodněna obchodní společnost DEVA F-M, s. r. o., na úkor ostatních soutěžitelů. Jednání obviněného Ing. V. J. se tedy omezilo pouze na technické zajištění zmíněné veřejné soutěže, což zřejmě také vyžadovalo doplnění některých informací v rovině obecné komunikace se subjektem, který má určité zkušenosti s výrobou ochranných hasičských oděvů, jejichž dodávka byla předmětem výše uvedené veřejné zakázky. Pokud tento obviněný v popsaných souvislostech poněkud nestandardně zahájil elektronickou komunikaci s obviněným Ing. J. D. jako statutárním orgánem obchodní společnosti DEVA F-M, s. r. o., Nejvyšší soud sice nepovažuje takový postup za vhodný, ale nejde bez dalšího o postup, který by byl sám o sobě trestně postižitelný. Ostatně ze zmíněné elektronické komunikace zařazené zejména na č. l. 151 trestního spisu nelze vůbec dospět k závěru o tom, že by šlo o nějakou předběžnou dohodu o podmínkách veřejné soutěže, v níž by se obvinění domluvili na znevýhodnění ostatních soutěžitelů, anebo která by svou podstatou představovala takové zvýhodnění obchodní společnosti DEVA F-M, s. r. o., jak naznačuje nejvyšší státní zástupce ve svém dovolání. Z obsahu elektronické komunikace mezi obviněnými totiž vyplývá pouze tolik, že obviněný Ing. V. J. zjišťoval u jednoho z dosavadních významných výrobců ochranných oděvů pro hasiče (tj. u obchodní společnosti DEVA F-M, s. r. o.) stanovisko k některým technickým otázkám souvisejícím se zadáním uvedené veřejné zakázky, což však rozhodně nelze považovat za snahu o ovlivnění veřejné soutěže. Navíc v kontextu všech zjištěných okolností bylo pochopitelné, že tento obviněný jako osoba odpovědná za průběh dané veřejné zakázky zjišťoval některé technické podmínky ještě před tím, než došlo ke zpracování zadávací dokumentace k veřejné zakázce, resp. že tak dokonce činil i v jejím průběhu za situace, kdy se vyskytly určité nejasnosti a bylo nutné se s nimi vypořádat.
Proto postup obviněného Ing. V. J. nelze považovat za protiprávní a odůvodňující jeho trestní postih, třebaže může vzbuzovat určité pochybnosti ohledně profesionality tohoto obviněného při plnění jeho pracovních povinností. Požadavky posuzované veřejné soutěže však byly natolik specifické, že zmíněný postup jmenovaného obviněného mohl svědčit také o jeho nejistotě stran schopnosti zpracovat některé související technické otázky, které byly předmětem popsané elektronické komunikace mezi oběma obviněnými. Jak přitom mimo jiné vyplývá z obžaloby státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 30. 7. 2010, sp. zn. 1 Zt 55/2010, obviněný Ing. V. J. „… kontaktoval obviněného Ing. J. D. … s žádostí o poslední kontrolu technické specifikace a parametrů v tabulkách k připravované zadávací dokumentaci …“ a „… přeposlal Ing. J. D. … dotaz dalšího uchazeče … ohledně šíře reflexních pruhů ochranných oděvů, certifikátů a zkušebních protokolů …“. Z obžaloby ovšem nevyplývá, že by snad taková kontrola technické specifikace a parametrů a zaslání dotazu dalšího uchazeče směřovaly k tomu, aby byly upraveny podmínky veřejné soutěže v rozporu s jejím zadáním a v zájmu jen jednoho uchazeče, resp. soutěžitele, a to obchodní společnosti DEVA F-M, s. r. o., na úkor ostatních. Lze tedy uzavřít, že zmíněné konzultace obviněného Ing. V. J. s obviněným Ing. J. D. se týkaly upřesnění některých technických parametrů předmětu veřejné soutěže, ale nijak neovlivnily její základní zadání ani rovnost všech v úvahu přicházejících soutěžitelů. I když taková komunikace obou obviněných nebyla vhodná z hlediska subjektivního vnímání nestrannosti zadavatele veřejné zakázky, resp. vyhlašovatele veřejné soutěže, nelze ji považovat za dostatečný důvod pro založení trestní odpovědnosti obviněných za trestný čin pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §128a odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., jehož spáchání bylo navíc podmíněno úmyslem pachatele způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch. Podle názoru Nejvyššího soudu není možno na podkladě rozhodných skutkových zjištění dospět k závěru, že by obvinění jednali v tomto specifickém úmyslu a že by svým jednáním naplnili i ostatní zákonné znaky žalovaného trestného činu, resp. pomoci k němu, zejména pokud jde o zjednání přednosti nebo výhodnějších podmínek jednomu soutěžiteli na úkor jiných soutěžitelů. Ostatně, jak v této souvislosti správně zdůraznil již odvolací soud v napadeném rozsudku, pouze obchodní společnost DEVA F-M, s. r. o., byla schopna dostát časovým a dalším kritériím dané veřejné soutěže a technickým požadavkům na ochranné oděvy, které nestanovil žádný z obviněných, nýbrž zadavatel veřejné zakázky – Ministerstvo vnitra České republiky a příslušná norma. Přitom elektronická komunikace kladená za vinu oběma obviněným nemohla být příčinou vyřazení ostatních dodavatelů hasičských oděvů z účasti ve veřejné soutěži, protože se neucházeli o tuto veřejnou zakázku z jiných důvodů (např. s ohledem na chybějící certifikaci oděvu, nedostatek potřebné látky k jeho ušití, malý dosavadní obrat apod.), na něž ovšem neměl vliv obviněný Ing. V. J., a to ani v součinnosti s obviněným Ing. J. D.
Nejvyšší soud na podkladě všech uvedených skutečností dospěl k závěru, že nejvyšší státní zástupce podal proti napadenému rozsudku Městského soudu v Praze dovolání, které sice v zásadě vycházelo z námitek, jež odpovídají uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ale tyto námitky nebyly shledány opodstatněnými. Nejvyšší soud proto odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu jako zjevně neopodstatněné, přičemž nepřezkoumával zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí ani správnost řízení mu předcházejícího. Jde totiž o závěr, který lze učinit bez takové přezkumné činnosti pouze na podkladě spisu a obsahu dovolání, aniž bylo třeba opatřovat další vyjádření dovolatele či ostatních stran trestního řízení nebo dokonce doplňovat řízení provedením důkazů podle §265r odst. 7 tr. řádu.
Podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu mohl Nejvyšší soud rozhodnout o podaném dovolání nejvyššího státního zástupce v neveřejném zasedání, proto tak učinil.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§265n tr. řádu).
V Brně dne 24. 4. 2013
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y