ECLI:CZ:NS:2013:6.TDO.1246.2012.3
6 Tdo 1246/2012-I.-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. února 2013 v řízení o dovolání podaném obviněným P. M. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. 61 To 166/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 38 T 139/2010, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. z důvodů uvedených v §67 písm. c) tr. ř. se obviněný P. M. b e r e d o v a z b y .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 38 T 139/2010, byl obviněný P. M. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“) a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Za to byl podle §247 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání osmnácti měsíců. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 16. 7. 2010, sp. zn. 3 T 310/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti obviněného k náhradě škody. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byla většina poškozených odkázána se zbytky uplatněných nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze. Rozsudkem ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. 61 To 166/2012, podle §258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém výroku o trestu a dále ve výroku o náhradě škody ohledně poškozeného M. Š. Podle §259 odst. 3 písm. b) tr. ř. znovu rozhodl [při nezměněném výroku o vině trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák.] tak, že obviněného odsoudil podle §247 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř a půl roku, pro jehož výkon ho podle §39a odst. 3 tr. zák. zařadil do věznice s dozorem. Podle §35 odst. 2 tr. zák. současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 3. 6. 2011, sp. zn. 5 T 32/2010, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 5 To 435/2011, a výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 16. 7. 2010, sp. zn. 3 T 310/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozeného M. Š. s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak ponechal napadený rozsudek nezměněný.
Usnesením Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 6 Tdo 1246/2012, byl [z podnětu dovolání obviněného v důsledku naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.] podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 38 T 139/2010, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. 61 To 166/2012, zrušen. Současně byla zrušena též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 5 přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
Protože se na obviněném vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen původním rozsudkem, a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zrušil, stal se další výkon trestu na podkladě tohoto rozsudku nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení §265 l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě. Přitom dospěl k závěru, že u obviněného je dán v nynějším stadiu řízení důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř.
Obviněný byl v minulosti opakovaně odsouzen zejména pro majetkovou a také násilnou trestnou činnost. Konkrétně je na místě zmínit následující skutečnosti. Rozhodnutím Okresního soudu v Benešově ze dne 29. 6. 2006, sp. zn. 1 T 74/2006, byl odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k peněžitému trestu ve výměře 10.000,- Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání šesti týdnů, který byl posléze nařízen (obviněný jej vykonal dne 4. 3. 2008). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12. 8. 2008, sp. zn. 4 T 46/2008, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2009, sp. zn. 6 To 145/2009, byl odsouzen mj. pro trestné činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., resp. též podle odstavce 2 §247 tr. zák., k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na osmnáct měsíců. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. 43 T 131/2008, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2009, sp. zn. 9 To 359/2009, byl odsouzen mj. pro trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na třicet měsíců.
Je tedy zřejmé, že obviněný má zřetelné sklony k soustavnému páchání trestné činnosti. Nyní je stíhán pro skutek obžalobou kvalifikovaný jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr. zák. a trestný čin poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Stíhání pro tento skutek je odůvodněno fakty, jež byla rozvedena ve shora citovaných rozhodnutích. Přitom uvedené trestné činnosti se obviněný měl dopustit velice krátce po posledním shora uvedeném odsouzení.
Popsané skutečnosti odůvodňují obavu, že obviněný bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, i závěr, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud rozhodl podle §265 l odst. 4 tr. ř. o vzetí obviněného do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. c) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2013
Předseda senátu: JUDr. Vladimír Veselý