ECLI:CZ:NS:2013:6.TDO.1486.2012.3
6 Tdo 1486/2012-II.-142
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. července 2013 v trestní věci obviněných Z. D. , J. K. , L. K., L. S. a R. Ž. , vedení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 T 4/2011, v řízení o dovoláních, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný L. K. n e b e r e d o v a z b y .
Odůvodnění:
Obviněný L. K. vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2012, č. j. 50 T 4/2011-3380, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 7. 2012, č. j. 6 To 38/2012-3592. Z podnětu dovolání obviněného L. K. Nejvyšší soud zrušil usnesením ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 6 Tdo 1486/2012, podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. citovaný rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2012, č. j. 50 T 4/2011-3380, v odsuzující části týkající se tohoto obviněného, jakož i další rozhodnutí na zrušenou část obsahově navazující, pokud zrušením pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. ř. soudu prvního stupně přikázal, aby věc ve zrušené části v potřebného rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trestu odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nevyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
Protože se na obviněném vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem soudu prvního stupně ve spojení s rozsudkem soudu odvolacího a Nejvyšší soud k dovolání obě rozhodnutí zrušil v rozsahu shora uvedeném, stal se další výkon trestu na podkladě těchto rozhodnutí nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení §265 l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě.
V původním řízení byl sice obviněný vzat do vazby z důvodu §67 písm. a), c) tr. ř., avšak ještě ve stadiu přípravného řízení byl z vazby propuštěn na svobodu za přijetí jeho písemného slibu. Ve stadiu řízení před soudem byl sice obviněný omezen na osobní svobodě vazbou, tyto však vykonával v jiné trestní věci (do 14. 4. 2011), posléze nastoupil výkon trestu (od 15. 4. 2011), který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. 1 T 223/2010 a v něm se nacházel až do pravomocného skončení posuzované věci. Z uvedeného plyne, že ve stadiu soudního řízení nebylo třeba řešit otázku nezbytnosti zajištění účasti obviněného při prováděných procesních úkonech vazbou.
Stejná situace je i v případě řešení této otázky soudem dovolacím. Nejvyšší soud totiž zjistil, že obviněný má pravomocně uložen dalším rozsudkem Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. 2 T 32/2009, trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, který dosud nevykonal a jehož výkon může nastoupit. Vzhledem k uvedené skutečnosti lze účelu vazby, tj. zajištění obviněného pro potřeby dalšího soudního jednání, dosáhnout prostřednictvím výkonu trestu pravomocně uloženého jiným rozsudkem. Nejvyšší soud proto podle §265 l odst. 4 tr. ř. rozhodl tak, že se obviněný L. K. nebere do vazby.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není stížnost přípustná.
V Brně dne 31. července 2013
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Veselý
Vypracoval:
JUDr. Ivo Kouřil