ECLI:CZ:NS:2013:6.TDO.479.2013.2
sp. zn. 6 Tdo 479/2013-46
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu dne 3. července 2013 v řízení o dovolání, které podali obvinění K. T. T. , a L. V. T. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. 7 To 127/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 7 T 22/2012, takto:
Podle §265o odst. 1 tr. ř. se obviněnému L. V. T. o d k l á d á až do rozhodnutí o dovoláních výkon trestu vyhoštění, který mu byl uložen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. 7 To 127/2012.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2012, sp. zn. 7 T 22/2012, byl obviněný L. V. T. uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Za tento zvlášť závažný zločin byl obviněný L. V. T. odsouzen podle §283 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle §70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to konopí o hmotnosti 4,785 g. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu Samsung GT-E1170, se SIM kartou Vodafone Czech republic, mobilního telefonu Nokia 1800, se SIM kartou Vodafone Czech republic a mobilního telefonu Nokia 1208 se SIM kartou Vodafone Czech republic. Podle §80 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou.
Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných K. T. T. , T. T. T. a N. T. S. a dále bylo podle §101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku vysloveno zabrání věci, a to samonabíjecí pistole zn. ČZ, mod. 45, ráže 6,35 mm Br. bez výrobního čísla, se zásobníkem a 5 pistolovými náboji ráže 6,35 Br.
O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali obvinění L. V. T. , K. T. T. , T. T. T. a N. T. S. , rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze. Rozsudkem ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. 7 To 127/2012, podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. z podnětu podaných odvolání napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného L. V. T. uznal vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, neboť podle skutkových zjištění jmenovaného soudu společně s obviněným N. T. S. „dne 29. 1. 2011 kolem 15,00 hodin na základě předchozí dohody odebrali na adrese L. , P. , za účelem další distribuce 4.805,8 g vrcholových částí rostlin konopí obsahujících 685,9 g psychotropní látky Δ9 - THC (delta-9- tetrahydrocanabinol), a to ve čtyřech sáčcích z aluminiové folie uložených ve sportovní tašce, i když obžalovaní věděli, že se jedná o omamnou látku konopí a že jejich jednání je protizákonné, když nemají povolení k zacházení s psychotropními a omamnými látkami, po té obžalovaný L. V. T. naložil tašku s konopím na zadní sedadlo automobilu tov. zn. Audi A6, kterým oba obžalovaní odjeli po dálnici 05 směrem na P. a na 37. km dálnice 05 ve směru na P. , v okrese B. , byli kontrolováni a následně zadrženi hlídkou Policie ČR, přičemž konopí je jako omamná látka zařazeno do seznamu IV. podle Jednotné úmluvy o omamných látkách citováno v příloze 3 zákona č. 167/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů, látka Δ9 - THC (delta-9-tetrahydrocanabinol) je jako psychotropn í látka zařazena do seznamu I. podle Úmluvy o psychotropních látkách a citována v příloze 4 zákona č. 167/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů“ . Za tento přečin obviněného L. V. T. odsoudil podle §283 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, pro jehož výkon ho podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice s dozorem. Podle §70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku mu uložil trest propadnutí věci, a to konopí o hmotnosti 4,785 g. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu uložil trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu Samsung GT-E1170, se SIM kartou Vodafone Czech republic, mobilního telefonu Nokia 1800, se SIM kartou Vodafone Czech republic a mobilního telefonu Nokia 1208 se SIM kartou Vodafone Czech republic. Podle §80 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu uložil trest vyhoštění na dobu pěti let.
V neposlední řadě Vrchní soud v Praze citovaným rozsudkem rozhodl o vině a trestu obviněných K. T. T. , T. T. T. a N. T. S. a podle §101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku vyslovil zabrání věci, a to samonabíjecí pistole zn. ČZ, mod. 45, ráže 6,35 mm Br. bez výrobního čísla, se zásobníkem a 5 pistolovými náboji ráže 6,35 Br.
Proti tomuto rozsudku Vrchního soudu v Praze podali obvinění L. V. T. a K. T. T. dovolání, přičemž oba uplatnili dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný L. V. T. mj. namítl, že odvolací soud se měl, vzhledem ke změně právní kvalifikace ze zločinu na přečin, a tedy k daleko menší společenské nebezpečnosti jeho jednání, řádně vypořádat s jeho námitkami vůči trestu vyhoštění, a to zejména s námitkou hrozícího uložení trestu smrti v zemi původu a s námitkou jeho postavení rodinného příslušníka občana Evropské unie (je biologickým otcem občana České republiky, viz test paternity založený ve spise). Seznal, že odvolací soud jeho argumenty vůbec nereflektoval, v odůvodnění rozsudku se s nimi nevypořádal a pouze - poněkud zmatečně - konstatoval, že mu za odsouzení za drogový delikt v České republice v žádném případě trest smrti nehrozí (to však nikdy netvrdil). Odvolací soud podle něho nenapravil pochybení soudu první instance, který mu neuvěřil, že má na území České republiky družku. Připomněl, že se opakovaně domáhal výslechu své družky, neboť jím měly být prokázány nejen jeho vazby k ní a nezletilému dítěti, občanu České republiky, jehož je otcem a o něhož před zadržením řádně pečoval a žil s ním ve společné domácnosti, ale i důvody, pro které by případný trest vyhoštění znamenal přímé ohrožení jeho života ve smyslu §80 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku. Dodal, že jestliže soud prvního stupně nebyl z důvodu jeho procesní taktiky detailně informován o důvodech, pro něž mu v zemi původu reálně hrozí udělení trestu smrti, pak v rámci veřejného zasedání byly tyto skutečnosti odvolacímu soudu zcela explicitně sděleny. Postup odvolacího soudu, který při vědomí výše uvedených skutečností bez provedení základních důkazů rozhodl o trestu vyhoštění za „pouhý“ přečin, označil za nepřípustný a svědčící o nedůkladném a paušálním rozsudku, jenž z hlediska právních předpisů nemůže obstát. V neposlední řadě zmínil, že v minulosti nebyl soudně trestán, na území České republiky pobýval legitimně a žádné další závadové jednání u něj zjištěno nebylo, přičemž byl pravomocně odsouzen toliko za výše specifikovaný přečin.
Také z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze a předchozí rozsudek Krajského soudu v Praze zrušil a podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal odvolacímu soudu či soudu první instance věc znovu projednat a rozhodnout. Současně požádal, aby Nejvyšší soud podle §265o odst. 1 tr. ř. odložil zejména výkon trestu vyhoštění do meritorního projednání dovolání.
Podle §265o odst. 1 tr. ř. může předseda senátu Nejvyššího soudu před rozhodnutím o dovolání odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání.
Nutno konstatovat, že předmětnou věc obviněného L. V. T. nelze označit z hlediska posouzení namítané problematiky (otázky trestu vyhoštění) za jednoduchou. Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání obviněného L. V. T. , nelze vyloučit, že dovolání může být shledáno důvodným a věc by mohla být posouzena a rozhodnuta způsobem, který bude pro obviněného L. V. T. příznivější, než se stalo napadeným rozhodnutím. V takovém případě by se stal výkon trestu vyhoštění, jenž mu byl uložen napadeným rozhodnutím, nepřípustným.
Předseda senátu Nejvyššího soudu proto podle citovaného ustanovení §265o odst. 1 tr. ř. u obviněného L. V. T. podle §265h odst. 3 tr. ř. až do rozhodnutí o dovoláních odložil výkon trestu vyhoštění uloženého rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. 7 To 127/2012.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. července 2013
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Veselý