ECLI:CZ:NS:2013:6.TZ.14.2013.2
sp. zn. 6 Tz 14/2013 - 68
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 29. května 2013 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Ivo Kouřila a JUDr. Vladimíra Veselého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. P., proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 4. 1. 2012, sp. zn. 14 To 348/2011, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 4. 1. 2012, sp. zn. 14 To 348/2011, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §2 odst. 13, §36 odst. 1 písm. a) a §263 odst. 3, 4 tr. ř. v neprospěch obviněného J. P.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 4. 1. 2012, sp. zn. 14 To 348/2011, bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného J. P. proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 19. 10. 2011, č. j. 3 T 182/2011-87, kterým byl obviněný uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 2 tr. zákoníku a odsouzen podle §209 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, když pro výkon trestu odnětí svobody byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou a o nároku poškozené bylo rozhodnuto podle §229 odst. 1 tr. ř.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 4. 1. 2012, sp. zn. 14 To 348/2011, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch obviněného. V podané stížnosti pro porušení zákona poukazuje ministr spravedlnosti na tu skutečnost, že odvolací soud rozhodoval o odvolání obviněného za situace, kdy se obviněný nacházel ve vazbě v jiné trestní věci a o termínu konání tohoto veřejného zasedání nebyl řádně vyrozuměn. Soudu druhého stupně vytýká, že konal veřejné zasedání o odvolání obviněného, ačkoli obviněný J. P. byl v době jeho konání ve vazbě, takže byl u něj dán důvod nutné obhajoby, ale při veřejném zasedání obhájce neměl a toto veřejné zasedání bylo konáno v jeho nepřítomnosti, ačkoli výslovně neprohlásil, že se účasti u veřejného zasedání vzdává.
V závěru podané stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 4. 1. 2012, sp. zn. 14 To 348/2011, byl porušen zákon v ustanoveních §36 odst. 1 písm. a) a v §263 odst. 3, 4 tr. ř., a to v neprospěch obviněného J. P.. Podle §269 odst. 2 tr. ř., aby napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a v návaznosti na to, aby byla zrušena i veškerá další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále aby podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona byla podána důvodně.
Z trestního spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, sp. zn. 3 T 182/2011, vyplývají následující skutečnosti.
Rozsudkem jmenovaného soudu ze dne 19. 10. 2011, č. j. 3 T 182/2011-87, byl obviněný uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 2 tr. zákoníku a odsouzen podle §209 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, když pro výkon trestu odnětí svobody byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou a o nároku poškozené bylo rozhodnuto podle §229 odst. 1 tr. ř.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný v zákonné lhůtě odvolání. Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích byl spis předložen dne 24. 11. 2011 (č. l. 96). Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích nařídil veřejné zasedání, v němž mělo být odvolání obviněného projednáno, na den 14. 12. 2011 a obviněnému o jeho konání zaslal dne 28. 11. 2011 vyrozumění do jeho bydliště. Obviněnému se ale podle sdělení pošty nepodařilo zásilku doručit, a proto byla dnem 30. 11. 2011 uložena na poště, kde si ji obviněný mohl vyzvednout, na což byl poštou upozorněn. Vzhledem k tomu, že obviněný neměl doručeno a nedostavil se dne 14. 12. 2011 k veřejnému zasedání, bylo veřejné zasedání odročeno na 4. 1. 2012 (č. l. 98). Obviněnému bylo opětovně do místa bydliště zasláno vyrozumění o konání veřejného zasedání, a to na 4. 1. 2012. Vzhledem k tomu, že obviněný nebyl opětovně v místě bydliště zastižen, byla zásilka uložena na poště dne 16. 12. 2011, kde si ji mohl obviněný vyzvednout, na což byl poštou upozorněn. U veřejného zasedání dne 4. 1. 2012 předseda senátu konstatoval, že se obviněný k veřejnému zasedání nedostavil, lhůty ke konání veřejného zasedání byly u všech osob zachovány a veřejné zasedání bylo podle §202 odst. 2 tr. ř. konáno v nepřítomnosti obviněného. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích vycházel z fikce řádného doručení vyrozumění a dne 4. 1. 2012 ve veřejném zasedání usnesením, sp. zn. 14 To 348/2011, odvolání obviněného zamítl jako nedůvodné podle §256 tr. ř.
Ze spisu Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. 0 Nt 225/2011, ale vyplývá, že obviněný J. P. byl usnesením tohoto soudu ze dne 2. 12. 2011 vzat do vazby z důvodu §67 písm. c) tr. ř., a to dnem 30. 11. 2011 ve věci, v níž proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, a to na návrh státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku ze dne 2. 12. 2011, sp. zn. 1 ZT 257/2011. V této vazbě pak setrval až do doby, než byl převeden do výkonu trestu odnětí svobody.
Ze shora uvedených skutečností je zřejmé pochybení odvolacího soudu, který ačkoli neměl zachovány procesní podmínky pro projednání a rozhodnutí o odvolání, které obviněný J. P. podal proti rozsudku soudu prvního stupně, toto odvolání v nepřítomnosti obviněného projednal. Obviněný byl totiž v době, kdy byl činěn pokus o jeho vyrozumění o konání veřejného zasedání u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ke dni jeho konání (4. 1. 2012) omezen na svobodě v jiné trestní věci, a proto byl u něho dán důvod nutné obhajoby ve smyslu §36 odst. 1 písm. a) tr. ř., podle něhož musí mít obviněný obhájce již v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu. Dále pak podle §263 odst. 3 tr. ř. platí, že při veřejném zasedání konaném o odvolání musí mít obviněný obhájce ve všech případech, kdy ho musí mít při hlavním líčení a podle §263 odst. 4 tr. ř. v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí , že se účasti při veřejném zasedání vzdává . Podle §2 odst. 13 tr. ř. ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.
Z údajů uvedených v přezkoumávaném trestním spise je zjevné, že výše uvedenými zákonnými ustanoveními se Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích neřídil.
Konstatovaná ustanovení trestního řádu směřují k důsledné ochraně práva na obhajobu. Procesní podmínky uvedené v těchto zákonných ustanoveních nejsou odvislé od toho, zda a kdy se vůbec příslušný soud dověděl o skutečnosti, že se obviněný nachází ve vazbě či výkonu trestu odnětí svobody, nýbrž od objektivní skutečnosti, že obviněný vazbu či trest odnětí svobody skutečně vykonává. Je tedy věcí příslušného orgánu činného v trestním řízení včetně soudu, aby si tyto skutečnosti včas ověřil. Z údajů obsažených v trestním spise vyplývá, že Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích nikterak nezjišťoval, zda se obviněný nachází ve výkonu trestu odnětí svobody či vazbě, ačkoli tak učinit měl, a to tím spíše, že vyrozumění o konání veřejného zasedání se vrátilo jako nedoručené, resp. s tím, že si je obviněný v úložní době nevyzvedl.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 4. 1. 2012, sp. zn. 14 To 348/2011, a v řízení předcházejícím, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. P. v ustanoveních §2 odst. 13, §36 odst. 1 písm. a) a §263 odst. 3, 4 tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud toto usnesení zrušil, a to včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svého podkladu. Věc pak byla podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázána Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro tento soud z tohoto rozhodnutí vyplývá povinnost provést nové řízení o podaném opravném prostředku v souladu s trestním řádem a v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. května 2013
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann