ECLI:CZ:NS:2013:7.TD.48.2013.1
sp. zn. 7 Td 48/2013-49
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného J. K. , vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 2 T 123/2012, rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. října 2013 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci obviněného J. K.
p ř í s l u š n ý Okresní soud v Hodoníně.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 5. 2013, sp. zn. 2 T 123/2012, byl obviněný J. K. uznán vinným ad I./1, 2 zločinem neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle §299 odst. 2, 4 písm. a) tr. zákoníku a zvlášť závažným zločinem padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku, a ad II./3 – 14 přečinem padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle §299 odst. 2 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle §348 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu obchodní činnosti s exempláři CITES na dobu 5 let. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci (specifikovaných v rozhodnutí). Podle §226 písm. a) tr. ř. byl zproštěn obžaloby pro další skutek popsaný v rozhodnutí.
Proti rozsudku soudu I. stupně podal obviněný odvolání. Zároveň zaslal Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí o příslušnosti podle §24 tr. ř. Uvedl, že již v odvolání opětovně vznesl námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v Hodoníně, a tedy i místní nepříslušnosti Krajského soudu v Brně k projednání jeho trestní věci. Jak vyplývá z obžaloby a rozhodnutí nalézacího soudu, měl se údajně podílet na trestné činnosti tím, že měl zajišťovat finanční prostředky k nákupu papoušků, zajistit jejich registraci a umístit nelegálně dovezené papoušky ve svém bydlišti na ulici S., H., okr. Hradec Králové. Ve svém bydlišti měl také uvedené exempláře papoušků přechovávat. Obviněný se domnívá, že především skutky popsané pod bodem ad II./3 – 14 neměly být dozorovány Okresním státním zastupitelstvím v Hodoníně a neměly být projednávány před Okresním soudem v Hodoníně, neboť tyto skutky nesouvisí se skutky a spoluobviněnými uvedenými pod bodem ad I. obžaloby a rozhodnutí soudu I. stupně. Navíc bylo trestní řízení proti němu zahájeno až o několik měsíců později než trestní stíhání ostatních spoluobviněných. Obviněný je přesvědčen, že byl odňat svému zákonnému soudci, když nebylo respektováno ustanovení §18 tr. ř. týkající se místní příslušnosti. Podle obviněného je v jeho věci věcně a místně příslušným Okresní soud v Hradci Králové. Navrhl tedy, aby Nejvyšší soud podle §24 tr. ř. rozhodl o příslušnosti soudu, který je příslušný rozhodovat ve věci jako soud I. stupně, potažmo jako soud odvolací.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že nelze přisvědčit důvodům uvedeným v návrhu obviněného na určení místní příslušnosti.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že obviněný byl, pokud jde o jednání pod bodem ad II., uznán vinným celkem 12 dílčími útoky pokračujícího přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle §299 odst. 2 tr. zákoníku. Podle skutkové věty výroku o vině si obviněný ve všech dílčích případech pokračujícího trestného činu v nezjištěnou dobu nezjištěným způsobem opatřil a přechovával v místě svého bydliště v H., okr. Hradec Králové exempláře papoušků druhu přímo ohroženého vyhubením, které si nechal po předložení padělaných dokladů (specifikovaných v popisu jednotlivých skutků) zaregistrovat u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje v Hradci Králové. Z popisu skutku dále také vyplývá, že obviněný ve většině případů (kromě skutku pod bodem ad II./3 a ad II./8) s uvedenými exempláři papoušků v rámci neoprávněného přechovávání dále nakládal, a to tak, že papoušky ve většině případů deponoval u J. M. v chovném zařízení A. (obec v okrese Hodonín). Obviněný tedy neoprávněně přechovával uvedené exempláře papoušků také na jiném místě než jen ve svém bydlišti v okrese Hradec Králové. Z toho vyplývá, že obec A., ležící v obvodu Okresního soudu v Hodoníně, je také místem spáchání uvedeného trestného činu. Nejvyšší soud konstatuje, že v případě obviněného jde o pokračující trestný čin a je tedy nutné vést společné řízení o všech jeho dílčích skutcích.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že do úvahy připadá jak příslušnost Okresního soudu v Hodoníně, tak Okresního soudu v Hradci Králové. Avšak byla-li obžaloba podána u Okresního soudu Hodoníně, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994). Podle §22 tr. ř. tedy koná řízení tento soud.
Z uvedených důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle §24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 23. října 2013
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš