ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.1427.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1427/2012-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 12. února 2013 v neveřejném zasedání o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného Ing. S. S. , proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 8. 2012, sp. zn. 3 To 257/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 3 T 66/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 16. 2. 2012, sp. zn. 3 T 66/2011, byl obviněný Ing. S. S. uznán vinným přečinem přijetí úplatku podle §331 odst. 2 tr. zákoníku. Za tento přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Podle §67 odst. 1 a §68 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 80.000,- Kč, s náhradním trestem odnětí svobody podle §69 odst. 1 tr. zákoníku v trvání 4 měsíců.
Uvedeného přečinu se podle zjištění soudu I. stupně dopustil obviněný tím, že „od blíže nezjištěného dne v listopadu 2010 do 21. 4. 2011 využívaje svého postavení vedoucího nákupu mléka obchodní společnosti Mlékárna Klatovy, zejména v Z. požadoval na zemědělci M. L. finanční částky odpovídající 1,- Kč za každý litr mléka dodaného Mlékárně Klatovy s tím, že přeřadí mléko dodávané M. L. z 2. jakostní třídy do 1. jakostní třídy, v důsledku čehož mu M. L. dne 29. 12. 2010 předal částku 22.000,- Kč a dne 21. 4. 2011 částku 52.000,- Kč.
Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. V neprospěch obviněného podal odvolání také státní zástupce, který se domáhal, aby byl v souladu s obžalobou obviněný uznán vinným také přečinem útisku podle §177 odst. 1 tr. zákoníku a byl mu navíc uložen také trest zákazu činnosti, v souvislosti s kterou se dopustil trestného jednání.
Z podnětu obou odvolání Krajský soud v Českých Budějovicích shora uvedeným rozsudkem podle §258 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil napadený rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, a to pouze z důvodu, že bylo k námitkám obviněného nutno upravit popis skutku tak, aby odpovídal provedeným důkazům. Odvolací soud tak upravil popis skutku zejména tím, že upřesnil místo spáchání činu a vypustil obviněným namítané slovo „zejména“, přičemž o vině a trestu rozhodl zcela stejně jako soud I. stupně.
Rozsudek odvolacího soudu napadl nejvyšší státní zástupce řádně a včas podaným dovoláním, a to z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nesprávné právní posouzení skutku spatřuje v tom, že soudy jednání obviněného neposoudily též jako přečin útisku podle §177 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo jiného nutí, zneužívá jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 1096/2008, nejvyšší státní zástupce namítá, že za stav tísně mající bezprostřední vliv na rozhodování poškozeného, lze ve smyslu uvedeného usnesení považovat hospodářské poměry poškozeného, spočívající ve vysokém zadlužení a v neschopnosti hradit své závazky. Správné určení jakosti a ceny mléka bylo pro jeho hospodářskou činnost podstatné, a právě v důsledku těchto okolností byl omezen ve svém rozhodování ohledně „nabídky“ obviněného na přeřazení mléka do výhodnější jakostní skupiny, výměnou za podíl na rozdílu výkupní ceny.
Nejvyšší státní zástupce vytýká odvolacímu soudu také to, že se nezabýval otázkou, zda jednání obviněného nenaplňuje i znak zneužití závislosti. I když podle nejvyššího státního zástupce nelze obecně vztah mezi podnikateli zpravidla bez dalšího považovat za závislost, v daném případě shledává okolnosti svědčící pro tento stav závislosti. Obviněný jednak mohl zásadním způsobem ovlivnit nákupní cenu dodávaného mléka, a poškozený byl závislý na dodávkách mléka pro Mlékárnu Klatovy, protože krátce předtím kvůli sporům ukončil spolupráci s mlékárnou Madeta. V případě obdobného sporu by tak obtížně získal jiného odběratele pro své mléko, na jehož výrobu se specializoval. Byl proto na obviněného jako reprezentanta Mlékárny Klatovy, a na jím navrhovaný způsob navýšení výkupních cen mléka odkázán. Podle judikatury přitom znak závislosti ve smyslu §177 tr. zákoníku nemusí vyplývat z konkrétního právního vztahu a nemusí být žádným způsobem formalizován. Postačí závislost faktická, mající původ v okolnostech vztahu mezi pachatelem a poškozeným. V tomto případě tak byla závislost poškozeného dána jednak jeho zaměřením na produkci mléka a také okolnostmi ukončení jeho spolupráce s předchozím odběratelem. Protože poškozený informoval obviněného o problémech, které měl s výkupem mléka, také o důvodech ukončení spolupráce s předchozím odběratelem a o svém zadlužení, obviněný věděl, že se nachází ve stavu tísně a závislosti na dodávkách mléka společnosti, kterou reprezentoval. Pokud přesto požadoval od poškozeného finanční plnění, jednal v přímém úmyslu ve smyslu ustanovení §15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
Nejvyšší státní zástupce nesouhlasí ani s názorem odvolacího soudu o faktické konzumpci, která by vylučovala jednočinný souběh obou žalovaných přečinů, když zneužití hospodářské situace poškozeného nebylo pouhým nutným vedlejším produktem požadovaného úplatku. Tato skutečnost má naopak vliv na posouzení závažnosti jednání obviněného, který svého postavení cíleně využíval, a právní posouzení pouze jako přečin přijetí úplatku podle §331 odst. 2 tr. zákoníku tak dostatečně nevyjadřuje společenskou škodlivost jeho jednání, když došlo i k narušení svobodného rozhodování člověka. Jednočinný souběh obou přečinů přitom není vyloučen ani na základě jiných skutečností, když tyto nejsou ve vztahu subsidiarity či speciality a chrání zcela jiné objekty.
Nejvyšší státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů, a Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud zjistil, že námitky uvedené v dovolání odpovídají uplatněnému důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale v tomto konkrétním případě jim nepřisvědčil.
Přečinu útisku podle §177 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Zákon pachateli tohoto přečinu umožňuje uložit trest odnětí svobody až na jeden rok nebo trest zákazu činnosti.
Soud I. stupně oproti obžalobě právně nekvalifikoval jednání obviněného vedle přečinu přijetí úplatku podle §331 odst. 2 tr. zákona, též v jednočinném souběhu jako přečin útisku podle §177 odst. 1 tr. zákoníku. Považoval totiž za neprůkazné, že by jednání obviněného bylo možno považovat za nucení, když poškozenému učinil nabídku označenou jako obchod a tuto nabídku poškozený akceptoval. Současně soud I. stupně neshledal ani stav závislosti poškozeného na obviněném, když se jednalo o vztah postavený toliko na obvyklé obchodní bázi.
Odvolací soud pak z hlediska subjektivní stránky zdůraznil, že obviněný nebyl dostatečně seznámen s poměrně složitou ekonomickou situací podnikání poškozeného, který sice před ním o této situaci hovořil, ale ne z pohledu výše jeho dluhů. Stav tísně u poškozeného, ve smyslu ustanovení §177 odst. 1 tr. zákoníku, podle odvolacího soudu nelze dovodit ani proto, že snaha dosahovat vyšších zisků je u každého podnikatelského subjektu zcela logická, a byl smířen s tím, že další úplatky dávat nebude, takže akceptoval oceňování mléka v druhé jakostní skupině. K dalšímu jednání byl ochoten s ohledem na činnost policejních orgánů, u kterých podal trestní oznámení. Proto odvolací soud na straně poškozeného rozhodně neshledal tak nepříznivý stav, který by mu prakticky neumožňoval jinou volbu než úplatek poskytnout, aby tak získal víc finančních prostředků (pozn. za výkup mléka v první jakostní skupině).
S těmito závěry soudů nižších stupňů se Nejvyšší soud s ohledem na konkrétní okolnosti případu ztotožnil. Nelze totiž přehlédnout, že poškozený až do října 2010 dodával mléko jinému odběrateli (Madeta České Budějovice) a důvodem proč se rozhodl ke změně odběratele bylo posuzování kvality dodávaného mléka a od toho závislé zařazování mléka do jakostní třídy. Rozdíl mezi první a druhou jakostní třídou činil 2 Kč/l mléka. Kvalita dodávaného mléka tak byla rozhodujícím faktorem ovlivňujícím výši zisku poškozeného, přičemž nebyla zcela jednoznačně zjištěna. Soud I. stupně ale hodnotil poškozeného jako „poněkud kontroverzního farmáře, který měl problémy“ již s předchozím odběratelem mléka a žil v přesvědčení, že se vzorky jím dodávaného mléka je nějakým způsobem manipulováno a on je soustavně poškozován. To ostatně potvrdil samotný poškozený ve své výpovědi, že jakostní znaky u předchozího odběratele byly falšovány, přičemž když začal dodávat novému odběrateli věděl, že má problémy s kvalitou, a to z více důvodů (např. nepravidelnost servisu dojícího zařízení). Sám proto ani nebyl překvapen, že první tři vzorky odebrané Mlékárnou Klatovy zcela neodpovídaly kriteriu kvality (400.000 somatických buněk) a dostal se tak do druhé jakostní třídy s nižší výkupní cenou o 2 Kč/l. Vzhledem k těmto kvalitativním nedostatkům, které v podstatě připustil i samotný poškozený, jde tedy o situaci, kdy vzhledem k nabídce obviněného mohl poškozený i při objektivně nižší kvalitě mléka dosáhnout vyšší výkupní ceny o 2 Kč/l mléka, ale o tento prospěch by se s obviněným musel rozdělit. Jde tedy právě o situaci tzv. oboustranné výhodnosti, kdy nejvyšší státní zástupce sám považuje za vyloučené, aby se v takovém případě jednalo o souběh obou předmětných trestných činů (přečinů).
Stav tísně ve smyslu ustanovení §177 odst. 1 tr. zákoníku, se vyznačuje zvlášť tíživou situací charakteristickou naléhavou potřebou, jejíž uspokojení není do značné míry v možnostech osoby, která se ve stavu tísně ocitla (viz v dovolání zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 1096/2008). Přes jistě složitou ekonomickou situaci poškozeného, se ale již z důvodů uvedených kvalitativních problémů produkovaného mléka, jejichž původ poškozený přes podezření na manipulaci s jeho vzorky shledává sám i na své straně, se nemůže u něj jednat o tíživou situaci charakteristickou naléhavou potřebou, jejíž uspokojení by nebylo do značné míry právě v jeho možnostech. Pro neexistenci stavu tísně poškozeného pak svědčí i skutečnost, že byť obviněnému v prosinci 2010 předal část požadované peněžní částky, učinil tak zejména z obavy, aby v budoucnu nedocházelo k falšování vzorků jím dodávaného mléka, a zejména pak v situaci, kdy byl jednoznačně rozhodnut požadavek obviněného odmítnout, což potvrzuje i následné trestní oznámení. Věděl-li poškozený od počátku, že platit požadované peněžní částky obviněnému nechce a nebude, rozhodl se takto sám v ekonomické situaci, ve které se nacházel a tedy svobodně. Ke své ekonomické situaci sice uvedl, že je zadlužen úvěry ve výši cca 9 mil. Kč, ale splátky ve výši 150.000,- Kč měsíčně splácí. Soudy přitom bylo zjištěno, že problémy poškozeného s jakostí produkovaného mléka jsou dlouhodobější a byly právě i důvodem změny odběratele.
Na základě uvedených důvodů Nejvyšší soud zjistil, že soudy správně jednání obviněného právně kvalifikovaly pouze jako přečin přijetí úplatku podle §331 odst. 2 tr. zákoníku, když vzhledem k uvedeným konkrétním okolnostem případu jeho jednání nenaplňuje též znaky přečinu útisku podle §177 odst. 1 tr. zákoníku. Proto bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., když napadený rozsudek nespočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu uplatněného důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. února 2013
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš