ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.1469.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1469/2012-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 9. ledna 2013 v Brně dovolání obviněného M. S. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 6. 8. 2012, sp. zn. 55 To 143/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 9 T 14/2012, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. S. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 9 T 14/2012, uznal obviněného M. S. (dále jen „obviněný“) vinným pod body 2) a 3) rozsudku zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Podle §209 odst. 4 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku obviněného zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nároku poškozeného na náhradu škody. Podle §226 písm. c) tr. ř. zprostil obviněného obžaloby pro skutek pod bodem 1) obžaloby, v němž byl spatřován dílčí útok pokračujícího zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, zčásti dokonaného a zčásti nedokonaného ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obviněný.
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 6. 8. 2012, sp. zn. 55 To 143/2012, podle §258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. zrušil z podnětu odvolání státního zástupce podaného proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně tento rozsudek ohledně obviněného M. S. v celé odsuzující části, a podle §259 odst. 3 tr. ř. uznal obviněného vinným pod body 2) a 3) rozsudku zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, zčásti dokonaným a zčásti nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Podle §209 odst. 4 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nároku poškozeného na náhradu škody. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. Podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného M. S. podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že skutková zjištění soudů obou stupňů jsou v extrémním rozporu s provedeným dokazováním. Poukázal na to, že se vědomě nepodílel na žádném protiprávním jednání, a pokud se účastnil některých jednání spoluobviněné I. Z., činil tak v domnění, že se jedná o standardní majetkové transakce, nikoliv o trestné jednání. Uvedl, že žádný z provedených důkazů nesvědčí o tom, že by věděl o špatné finanční situaci spoluobviněné I. Z., ani že by tato situace byla objektivně špatná v inkriminované době. Odvolací soud měl proto zrušit napadený rozsudek pro nepřezkoumatelnost. Poukázal na to, že se o špatné finanční situaci spoluobviněné I. Z. dozvěděl až poté, co poskytl finanční prostředky poškozeným Ing. P. J. a poté, co je spoluobviněná I. Z. nebyla schopna vrátit. Uvedl, že dne 10. 8. 2011 vůbec nebyl na poště, ve které se podepisovala kupní smlouva, a proto za této situace na poštu nemohl nikoho přivést, něco mu tvrdit ani ho nějakým způsobem rozptylovat.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 6. 8. 2012, sp. zn. 55 To 143/2012, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se nebude k dovolání obviněného věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný ve svém dovolání neuplatnil žádnou hmotně právní námitku vztahující se k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatil pouze námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného M. S. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. ledna 2013
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek