Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.01.2013, sp. zn. 7 Tdo 1561/2012 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.1561.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.1561.2012.1
sp. zn. 7 Tdo 1561/2012-31 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 16. ledna 2013 v Brně dovolání obviněného M. V. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 11. 7. 2012, sp. zn. 31 To 190/2012, v trestní věci Okresního soudu v České Lípě vedené pod sp. zn. 5 T 14/2011, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. V. odmítá . Odůvodnění: Okresní soud v České Lípě rozsudkem ze dne 16. 1. 2012, sp. zn. 5 T 14/2011, uznal obviněného M. V. (dále jen „obviněný“) vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Podle §205 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nároku poškozeného na náhradu škody a podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozeného se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 11. 7. 2012, sp. zn. 31 To 190/2012, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Namítl, že z výpisu rejstříku trestů bylo prokázáno, že dne 20. 10. 2010 vykonával trest odnětí svobody a že u druhého skutku nebyla vyvrácena jeho obhajoba, že nebyla naplněna subjektivní stránka přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Poukázal na to, že rozsudek odvolacího soudu, tak jak byl vyhlášen, je v rozporu s jeho písemným vyhotovením, a odvolací soud měl podle §259 odst. 2 tr. ř. vrátit věc soudu prvního stupně s tím, aby doplnil neúplný výrok o jeho vině. Namítl, že z provedených důkazů nelze bez důvodných pochybností prokázat jeho vinu. Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 11. 7. 2012, sp. zn. 31 To 190/2012, a rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 16. 1. 2012, sp. zn. 5 T 14/2011, podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v České Lípě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat svým obsahem. Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav věci, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí soudní instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů. Obviněný právně relevantně namítl nenaplnění subjektivní stránky přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku u skutku pod bodem 2 rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu. Podle §205 odst. 2 tr. zákoníku kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za čin uvedený v §205 odst. 1 tr. zákoníku v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. Nejvyšší soud nepřisvědčil této námitce obviněného. Vycházel ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního stíhání a jak je vyjádřen ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu. Z výsledků provedeného dokazování ohledně skutku pod bodem 2) rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu vyplývá, že obviněný dne 20. 10. 2010 odcizil z volně přístupného skladu 1 ks okapu o celkové délce 508 cm, čímž poškozené společnosti Praktik Industrie Park, a. s., se sídlem v Liberci, Chrastavská 273/30, IČ: 28708563, způsobil škodu v celkové výši 1.067,- Kč. Vina obviněného byla prokázána zejména jeho výpovědí z přípravného řízení, ve které se doznal ke spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, protokolem o ohledání místa činu včetně fotodokumentace a úředním záznamem Policie České republiky, Obvodního oddělení Stráž pod Ralskem, ze kterého vyplývá, že obviněný byl při trestné činnosti přistižen policejní hlídkou. Obviněný svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty §205 odst. 2 tr. zákoníku. Právní kvalifikace skutku pod bodem 2) rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu je správná. Ostatní námitky obviněného jsou námitkami skutkovými. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou podřaditelné pod tento dovolací důvod. Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Nejvyšší soud neshledal žádný rozpor, natož extrémní, mezi skutkovými zjištěními soudů obou stupňů a provedenými důkazy. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řízení o odvolání přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud - ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně - neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Nejvyšší soud neshledal s ohledem na skutečnosti uvedené v předchozích částech odůvodnění tohoto rozhodnutí naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ani v první ani ve druhé alternativě. Pro úplnost dodává, že rozsudek soudu prvního stupně, tak jak byl vyhlášen při hlavním líčení dne 16. 1. 2012 (č. l. 112 spisu), se shoduje s jeho písemným vyhotovením (č. l. 115 spisu). Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného M. V. je zjevně neopodstatněné, a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. ledna 2013 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:01/16/2013
Spisová značka:7 Tdo 1561/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.1561.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Krádež
Dotčené předpisy:§205 odst. 2 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26