ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.51.2013.1
sp. zn. 7 Tdo 51/2013-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 12. února 2013 v Brně dovolání obviněného M. K. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 13 To 237/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 1 T 196/2010, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 1 T 196/2010, uznal obviněného M. K. (dále jen „obviněný“) vinným zločinem vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. b), d) tr. zákoníku. Podle §175 odst. 2 písm. b), d) tr. zákoníku a §43 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil obviněného k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu tří let. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 7. 2011, sp. zn. 29 T 127/2010, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 13 To 237/2012, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.
Jako zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. b), d) tr. zákoníku byl posouzen skutek spočívající v tom, že „obvinění J. K., M. K. a M. P. dne 5. 8. 2010 kolem 13,00 hodin přišli za poškozeným J. S., jednatelem společnosti MONEY BROKER, s. r. o., na adrese K. V. v P. a požadovali na něm, aby jim vydal částku 500.000,- Kč; když to poškozený odmítl, začali mu vyhrožovat fyzickým násilím, ublížením na zdraví, uříznutím hlavy, tím, že mu zpřerážejí všechny kosti v těle, naznačovali, že by mohli ublížit i jeho blízkým osobám a jejich agresivita a výhrůžky byly natolik intenzivní, že nakonec poškozený J. S. svolil k tomu, že jim dá do zástavy firemní vozidlo (správně má být „vozidlo společnosti“) zn. Audi TT oceněné později na částku 740.000,- Kč, toto vozidlo jim však nestačilo a společně donutili poškozeného k vydání dalšího firemního vozidla (správně má být „vozidla společnosti“) zn. Audi A6, později oceněné na 420.000,- Kč, vozidla převzali s doklady i klíčky a dále donutili výhrůžkami J. S., aby obviněným J. K. a M. K. vydal částku 200.000,- Kč, kterou za jejich přítomnosti vybral z účtu u banky GE Money Bank v Pardubicích a tuto si obvinění mezi sebe rozdělili.“
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že skutková zjištění soudů obou stupňů nebyla správně hmotně právně posouzena. Žádný ze svědků nezaznamenal v sídle společnosti Money Broker, s. r. o., křik ani nátlak na poškozeného J. S. Uvedl, že výpověď poškozeného J. S. se v průběhu trestního řízení změnila. Namítl, že jednání všech obviněných a poškozeného J. S. nevybočilo z obvyklého jednání osob, které se neshodly na existenci a výši vzájemných závazků a že poškozený J. S. průběh události subjektivně zveličil. Poukázal na to, že mezi stranami došlo k uzavření dohody o narovnání ze dne 30. 11. 2010, kterou poškozený J. S. a jeho společník uznali a uhradili dluh ve výši 500.000,- Kč. Obviněný poukázal na vlastní verzi průběhu skutkového děje, snaží se ji prosadit a namítá extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními soudů obou stupňů a provedenými důkazy. Podle obviněného nedošlo k naplnění subjektivní stránky zločinu vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. b), d) tr. zákoníku.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 13 To 237/2012, podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Pardubicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl nebo aby podle §265m odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl rozsudkem a obviněného zprostil obžaloby, protože skutek označený v žalobním návrhu není trestným činem.
Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, který zjistily soudy, a nikoli jak skutek prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav věci, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu věci, kterou obviněný prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí soudní instancí. Nejvyšší soud se zabývá z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný právně relevantně namítl, že nebyla naplněna subjektivní stránka zločinu vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. b), d) tr. zákoníku.
Podle §175 odst. 1 tr. zákoníku kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem.
Podle §175 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku bude pachatel potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let, spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami.
Podle §175 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku bude pachatel potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let, způsobí-li takovým činem značnou škodu.
Podle §138 odst. 1 tr. zákoníku se škodou nikoli nepatrnou rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč.
Nejvyšší soud nepřisvědčil této námitce obviněného. Vycházel ze skutkového stavu věci zjištěného v průběhu trestního stíhání obviněného, který je vyjádřen ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu. Z výsledků provedeného dokazování vyplývá, že dne 5. 8. 2010 kolem 13:00 hod. obviněný M. K. přišel společně se spoluobviněnými J. K. a M. P. za poškozeným J. S., jednatele společnosti Money Broker, s. r. o., se sídlem K Vinici 1258, Pardubice, IČ : 27548317, a požadovali po něm vydání finanční částky ve výši 500.000,- Kč. Poškozený to odmítl a následně mu všichni obvinění začali vyhrožovat fyzickým násilím, ublížením na zdraví, uříznutím hlavy, zpřerážením všech kostí v těle, naznačovali mu, že ublíží i jeho blízkým osobám a jejich agresivita a výhružky byly natolik intenzivní, že poškozený J. S. spoluobviněným M. K., J. K. a M. P. dal do zástavy služební vozidlo značky Audi TT oceněné na částku 740.000,- Kč a služební vozidlo značky Audi A6 oceněné na částku 420.000,- Kč. Obvinění vozidla převzali se všemi doklady a klíčky a poté ještě donutili poškozeného J. S. k vydání finanční hotovosti ve výši 200.000,- Kč. Z takto vymezeného skutku je zřejmé, že obviněný M. K. naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty zločinu vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. b), d) tr. zákoníku. Právní kvalifikace skutku je správná.
Obviněný také namítl, že v jeho trestní věci existuje extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Jen zcela výjimečně tak může učinit, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je zásah Nejvyššího soudu nutný v zájmu ochrany ústavně garantovaného základního práva obviněného na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Nejvyšší soud zjistil, že mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy není žádný, natož extrémní rozpor. Skutková zjištění mají obsahové zakotvení v provedených důkazech, soudy prvního i druhého stupně hodnotily provedené důkazy v souladu s jejich obsahem, nedopustily se žádné deformace důkazů a nevybočily z rámce volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Dovolací soud proto považuje tuto námitku obviněného za zjevně neopodstatněnou.
Ostatní námitky obviněného jsou námitkami skutkovými. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod. Obviněný tak sice formálně opřel dovolání o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují a nejsou podřaditelné pod tento dovolací důvod.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, která ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného M. K. je zjevně neopodstatněné, a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. února 2013
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek