ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.521.2013.1
sp. zn. 7 Tdo 521/2013-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 12. 6. 2013 dovolání obviněné Z. L., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 11 To 436/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 4 T 114/2011 a rozhodl takto:
Podle §265k odst. l tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 11 To 436/2012, pokud jím byl v rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 24. 9. 2012, sp. zn. 4 T 114/2011, ponechán nedotčen výrok o trestu, a rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 24. 9. 2012, sp. zn. 4 T 114/2011, ve výroku o trestu.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušenou část obou rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §2651 odst. l tr. ř. se Okresnímu soudu v Trutnově přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 24. 9. 2012, sp. zn. 4 T 114/2011, byla obviněná Z. L. jako spolupachatelka uznána vinnou trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a trestným činem poškozování cizích práv podle §209 odst. l písm. a) tr. zák. Za tyto trestné činy a dále za trestný čin poškozování cizích práv podle §209 odst. l písm. a) tr. zák., jímž byla uznána vinnou trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 11. 2010, sp. zn. 17 T 138/2010, byla odsouzena podle §250 odst. 2 tr. zák., §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle §58 odst. l tr. zák. podmíněně odložen s tím, že zkušební doba byla podle §59 odst. l tr. zák. stanovena na čtyři léta, a současně byl zrušen výrok o trestu v citovaném trestním příkaze i další obsahově navazující rozhodnutí. Výrokem podle §228 odst. l tr. ř. a podle §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Odvolání obviněné, podané proti všem výrokům, bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 11 To 436/2012, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněná podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Výrok o zamítnutí odvolání napadla s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Vytkla, že Krajský soud v Hradci Králové se dopustil nesprávného hmotně právního posouzení podmínek pro uložení souhrnného trestu. Poukázala na to, že trestním příkazem, ve vztahu ke kterému jí byl uložen souhrnný trest, byla odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody, že tento trest jí byl rozhodnutím prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. 1. 2013 prominut s účinkem, že se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena, a že tato okolnost musela mít vliv na rozhodnutí o trestu. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud v otázce trestu zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Trutnově věc v tomto směru znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
Okresní soud v Trutnově přikročil k uložení souhrnného trestu podle §35 odst. 2 tr. zák. na podkladě zjištění, že v projednávané věci obviněná spáchala trestné činy jednáním ve dnech 6. 5. 2009 a 8. 8. 2009, tedy před tím, než byl vydán a obviněné doručen trestní příkaz téhož soudu ze dne 2. 11. 2010, sp. zn. 17 T 138/2010, kterým jí byl uložen podmíněný trest odnětí svobody na 12 měsíců se zkušební dobou stanovenou na 36 měsíců a který nabyl právní moci dne 16. 11. 2010.
Takto vymezené podmínky pro uložení souhrnného trestu ovšem byly v době rozhodování Krajského soudu v Hradci Králové jako soudu odvolacího dotčeny amnestií prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013 potud, že ustanovením čl. IV odst. l písm. b) rozhodnutí prezidenta republiky o této amnestii byl obviněné prominut trest uložený trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 11. 2010, sp. zn. 17 T 138/2010, a že podle čl. IV odst. 3 rozhodnutí prezidenta republiky o této amnestii se v důsledku prominutí trestu na obviněnou hledí, jako by nebyla odsouzena.
V odůvodnění napadeného usnesení je bez bližšího vysvětlení uvedeno jen povšechné, nekonkrétní a v podstatě bezobsažné konstatování, že Krajský soud v Hradci Králové „neshledal podmínky pro aplikaci amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013“. Na podkladě tohoto konstatování nelze ověřit, z jakých hledisek se Krajský soud v Hradci Králové významem amnestie ve vztahu k posuzované věci zabýval.
Není podstatná případná okolnost, že ve věci Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 17 T 138/2010 nebylo o účasti obviněné jako osoby, které byl uložen trest, na amnestii prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013 rozhodnuto podle §368 tr. ř. v době, kdy ve věci téhož soudu sp. zn. 4 T 114/2011 Krajský soud v Hradci Králové rozhodoval jako soud odvolací, tj. 8. 1. 2013. Rozhodnutí soudu podle §368 tr. ř. má pouze deklaratorní povahu s tím, že právní účinky amnestie je nutno vztahovat ke dni jejího vyhlášení, neboť tyto účinky jsou konstituovány již rozhodnutím prezidenta republiky. Jestliže ve věci Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 17 T 138/2010 nebylo dne 8. 1. 2013 ještě rozhodnuto podle §368 tr. ř., měl si Krajský soud v Hradci Králové otázku účasti obviněné na amnestii a otázku prominutí uloženého trestu ve vztahu k této věci samostatně posoudit jako předběžnou otázku podle §9 odst. l tr. ř. Pokud by tak učinil, musel by dojít k závěru, že rozhodnutím prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. 1. 2013 byl obviněné prominut trest uložený ve věci Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 17 T 138/2010, a to s účinkem, že se na obviněnou hledí, jako by nebyla odsouzena. Za tohoto stavu bylo vyloučeno, aby obviněné byl uložen souhrnný trest ve vztahu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 11. 2010, sp. zn. 17 T 138/2010. Vyplývá to z ustanovení §35 odst. 3 tr. zák., podle kterého se ustanovení o souhrnném trestu neužije, jestliže dřívější odsouzení je takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. Krajský soud v Hradci Králové měl správně zrušit výrok o souhrnném trestu a buď sám uložit obviněné podle §35 odst. l tr. zák. úhrnný trest jen za trestné činy, jimiž byla uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Trutnově, anebo vrátit věc Okresnímu soudu v Trutnově, aby o uložení úhrnného trestu rozhodl.
V důsledku toho, že Krajský soud v Hradci Králové ponechal výrok o uložení souhrnného trestu nedotčen, je napadené usnesení rozhodnutím, které spočívá na „jiném nesprávném hmotně právním posouzení“ ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., tj. jiném, než je právní posouzení skutku (viz č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněné zrušil v rozsahu vztahujícím se k uložení souhrnného trestu jak napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, tak rozsudek Okresního soudu v Trutnově jako součást řízení předcházejícího napadenému usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Okresnímu soudu v Trutnově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud v Trutnově znovu rozhodne o trestu a při tomto rozhodování se bude mimo jiné řídit tzv. zákazem reformace in peius (§265s odst. 2 tr. ř.), což pro případ uložení trestu odnětí svobody znamená, že jeho výměra nesmí v součtu s výměrou trestu uloženého trestním příkazem ze dne 2. 11. 2010, sp. zn. 17 T 138/2010, přesáhnout výměru původně uloženého souhrnného trestu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. června 2013
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec