ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.855.2013.3
7 Tdo 855/2013-36-I.
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 17. 9. 2013 dovolání nejvyššího státního zástupce podané ve prospěch obviněného L. H. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2013, sp. zn. 5 To 140/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 71 T 199/2012 a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2013, sp. zn. 5 To 140/2013.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. 71 T 199/2012, byl obviněný L. H. uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a odsouzen podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, §45 odst. 1 tr. zákoníku k společnému trestu odnětí svobody na čtrnáct měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Tomu předcházel výrok, jímž byl podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen pravomocný rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 70 T 206/2012, ve výroku o vině a trestu.
Odvolání obviněného podané proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. 71 T 199/2012, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2013, sp. zn. 5 To 140/2013, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Nejvyšší státní zástupce podal v zákonné lhůtě ve prospěch obviněného dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Odkázal na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. c), d) tr. ř. Namítl, že Krajský soud v Ostravě rozhodl o odvolání ve veřejném zasedání, které konal v nepřítomnosti obviněného, ačkoli obviněný byl v jiné trestní věci ve vazbě. Dále vytkl, že obviněný neměl v řízení před Krajským soudem v Ostravě obhájce, ačkoli na jeho straně byl dán důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. právě s ohledem na to, že byl ve vazbě. Nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
Trestní stíhání obviněného vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 71 T 199/2012 se konalo za situace, kdy obviněný byl na svobodě. Po vyhlášení rozsudku však byl obviněný v jiné trestní věci, a to ve věci Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 3 T 60/2013, vzat do vazby. Stalo se tak usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2013, sp. zn. 3 T 60/2013, s tím, že osobní svoboda obviněného byla omezena zadržením dne 26. 4. 2013. Ve věci Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 3 T 60/2013 pak byl obviněný pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, jehož výkon navázal na vazbu a jehož konec připadá na 26. 11. 2013.
Krajský soud v Ostravě konal veřejné zasedání dne 13. 5. 2013 v nepřítomnosti obviněného. Takový postup byl podle §263 odst. 4 tr. ř. vyloučen okolností, že obviněný byl ve vazbě, byť se jednalo o vazbu v jiné trestní věci. Konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného přicházelo v úvahu za podmínky, že by obviněný prohlásil výslovně, že se účasti při veřejném zasedání vzdává. Žádné prohlášení v tomto smyslu však obviněný neučinil.
Konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného nebylo možné také z toho důvodu, že obviněnému nebylo doručeno předvolání k veřejnému zasedání. V posuzované věci se nemohla uplatnit tzv. fikce doručení podle §64 odst. 4 tr. ř., neboť to bylo vyloučeno ustanovením §64 odst. 5 písm. a) tr. ř. Tzv. fikce doručení je přípustná, pokud je obsahem doručované zásilky vyrozumění o veřejném zasedání, avšak Krajský soud v Ostravě doručoval obviněnému předvolání, nikoli vyrozumění.
Vazba obviněného zároveň zakládala důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Obviněný však v řízení před Krajským soudem v Ostravě obhájce neměl.
Napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě tedy vzešlo z řízení, které je zatíženo závažnými vadami. Napadenému usnesení předcházelo řízení, v němž obviněný neměl obhájce, ačkoli ho podle zákona mít měl, takže jde o řízení, které je vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Kromě toho byla v tomto řízení porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání, takže jde o řízení, které je vadné také ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř.
Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce zrušil napadené usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Krajský soud v Ostravě odstraní vady vytknuté tímto usnesením Nejvyššího soudu a znovu rozhodne o odvolání obviněného podaném proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. 71 T 199/2012.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. září 2013
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec