ECLI:CZ:NS:2013:8.TDO.302.2013.1
sp. zn. 8 Tdo 302/2013-13
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. dubna 2013 o dovolání obviněného M. S., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 68 To 217/2012, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 T 4/2012, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného M.S. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 6. 4. 2012, sp. zn. 4 T 4/2012, uznal obviněného M. S. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) vinným, že:
„dne 29. 6. 2011 kolem 15:40 hod. při řízení vlastního osobního automobilu zn. Škoda Pickup, v souvislosti s porušením ustanovení §18 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v platném znění, na silnici I. třídy v km 256,437 v katastru obce P., okres O., ve směru jízdy od O. na M., na přímém úseku komunikace nepřizpůsobil rychlost jízdy hustotě silničního provozu, dopravní situaci a v důsledku toho nebyl schopen včas reagovat na před ním zpomalující vozidlo zn. Škoda Fabia a během intenzivního brzdění vozidla přejel z levého jízdního pruhu do pravého jízdního pruhu, kde čelně narazil do levé zadní části při pravém okraji vozovky návěsu cisterny s tahačem značky Iveco Stralis, jehož řidič M. A. O. v místě zastavil za před ním zpomalujícím vozidlem, přičemž při dopravní nehodě došlo k těžkému zranění poškozeného R. M., který cestoval ve vozidle obviněného na místě spolujezdce na předním sedadle, který při nehodě utrpěl zlomeninu krčku kosti stehenní vpravo, zlomeninu stehenní kosti vlevo a krevní sraženinu v pravé části hlavy, což si vyžádalo jeho hospitalizaci, rehabilitaci a domácí léčení s dlouhodobým výrazným omezením v obvyklém způsobu života po dobu přesahující pěti měsíců“.
Takto popsané jednání obviněného soud právně kvalifikoval jako přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle §147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, za což mu uložil podle §147 odst. 2 trestního zákoníku trest odnětí svobody v trvání patnácti měcíců, jehož výkon podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou roků, a podle §73 odst. 1, 3 trestního zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou roků.
Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, o němž Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, rozhodl usnesením ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 68 To 217/2012, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
Obviněný se ani s tímto rozhodnutím soudu druhého stupně nespokojil a prostřednictvím obhájce JUDr. Petra Jaška podal proti němu dovolání, v němž kromě označení napadeného usnesení uvedl, že je podává v zákonné lhůtě.
V dalším textu dovolatel soustředil pozornost na okolnosti vyloženě skutkového významu, když namítl, že odvolací soud nezkoumal důvody a příčiny zastavení nákladního vozidla na místě, kde nebyl odstavný pruh a že pominul §36 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, který zakazuje zastavení na dálnici bez označení jako překážky provozu na pozemních komunikacích výstražným trojúhelníkem, zvláště když kamion zastavil v mírně pravotočivém ohybu dálnice za nepřehledným vrcholem stoupání. Poukázal i na to, že jel předepsanou rychlostí do 110 km/h., a proto se domníval, že nelze dovozovat, že měl spatřit v dálce stojící kamion. Namítl rovněž, že při brzdění nenajížděl do stojícího kamionu, protože brzdné stopy se stáčí na pravou stranu, došlo přitom k zablokování pravého brzdného kotouče, takže na dopravní nehodu mohla mít vliv technická závada, která mohla učinit vozidlo neovladatelným. Z těchto důvodů zpochybnil závěry obou soudů nižších instancí, že dopravní nehodu zavinil výlučně pouze on, protože řidič stojícího kamionu rovněž porušil ustanovení §36 odst. 1 a §27 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu. Soudy proto měly přihlédnout jak k technické závadě vozidla, tak ke spoluzavinění řidiče polského kamionu.
Své podání obviněný uzavřel návrhem, aby „dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu II. stupně k novému projednání a rozhodnutí“.
K podanému dovolání se ve smyslu ustanovení §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), jenž v prvé řadě poukázal na to, že dovolání obviněného nesplňuje zákonné požadavky na obsah dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř., neboť neobsahuje odkaz na konkrétní dovolací důvod dle §265b tr. ř. Dále vyjádřil domněnku, že nebude-li tato vada odstraněna postupem podle §265h odst. 1 tr. ř., bylo by na místě dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
V další části svého vyjádření státní zástupce rozvinul úvahy v tom směru, že s jistou mírou benevolence by bylo možné z obsahu dovolání dovodit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a v tomto smyslu se vyjádřil k uplatněným dovolacím námitkám. Nakonec navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné, pokud nedojde z výše uvedených důvodů k závěru o odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Současně navrhl, aby takové rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Pro případ, že by Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné, než navrhované rozhodnutí, vyslovil souhlas i s takovým rozhodnutím v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
Nejvyšší soud, jemuž byla věc předložena poprvé dne 9. 11. 2012, přípisem ze dne 20. 11. 2012 vrátil spisový materiál Okresnímu soudu v Olomouci s upozorněním, že dovolání nesplňuje zákonem stanovené požadavky, neboť v něm není uveden odkaz na konkrétní ustanovení trestního řádu podle §265b odst. 1 písm. a) až l ) nebo §265b odst. 2, o něž se dovolání opírá.
Podle §265f odst. 1 tr. ř. totiž platí, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. nebo §265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá. Podle odst. 2 téhož ustanovení dále platí, že rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání.
Současně podle §265h odst. 1 tr. ř. platí, že nesplňuje-li dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
Protože Nejvyšší soud zjistil, že uvedený postup nebyl před prvním předložením věci k rozhodnutí o dovolání dodržen, neboť obviněný ani jeho obhájce nebyli k odstranění obsahových vad dovolání předsedou senátu soudu prvního stupně vyzváni a na možné důsledky upozorněni, při vrácení věci upozornil soud prvního stupně na tento nedostatek a uložil mu jej napravit. V té souvislosti připomněl i ustálenou judikaturu, podle níž podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. lze postupovat pouze za předpokladu, že k odstranění nedostatku náležitostí obsahu dovolání byl dovolatel vyzván postupem podle §265h odst. 1 tr. ř. a že byl upozorněn na možnost odmítnutí dovolání, nedoplní-li jeho chybějící obsahové náležitosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované ve Svazku 22/2003 pod č. T 510 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu).
Předseda senátu soudu prvního stupně uvedený pokyn Nejvyššího soudu respektoval a ve smyslu §265h odst. 1 tr. ř. vyzval jak obviněného (výzva mu byla vložena do schránky dne 21. 2. 2013), tak jeho obhájce JUDr. Petra Jaška (výzva mu byla doručena do datové schránky dne 5. 12. 2012), aby ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanovil, aby označené vady podání odstranili, a upozornil je, že pokud tak v uvedené lhůtě neučiní, bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.
Obviněný ani jeho obhájce však ani poté, co předmětnou výzvu s náležitým a jasným poučením a upozorněním obdrželi, požadavek soudu nesplnili a nejen ve stanovené lhůtě, ale ani později na výzvu soudu vůbec nereagovali. Z obsahu spisu přitom nelze zjistit, co bylo příčinou takové nečinnosti.
V té souvislosti však lze pro úplnost poznamenat, že Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 4. 1. 2013, č.j. 4 T 4/2012-118, podle §368 tr. ř. za použití Čl. IV odst. 1 písm. b) amnestijního rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013 prominul obviněnému podmíněně odložený trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem.
Nejvyšší soud poté, co mu věc byla dne 25. 3. 2013 znovu předložena k rozhodnutí o dovolání, sice shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř., že bylo podáno osobou oprávněnou §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), současně však dospěl k závěru, že nesplňuje shora uvedené náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Toto ustanovení je přitom třeba považovat za velice důležité, neboť stanoví obligatorní obsahové náležitosti dovolání, jejichž význam je založen na tom, že dovolatel svým dovoláním vymezuje obsah a rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu. Vyjádření uvedených náležitostí je rozhodné i z hlediska možného rozhodnutí Nejvyššího soudu, které lze na jeho podkladě učinit.
Proto nedodržení obsahových náležitostí dovolání i přes poskytnuté poučení (§125 odst. 3, §138 tr. ř.) a upozornění (§265h odst. 1 tr. ř.) vede k jeho odmítnutí podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. bez věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí. Je tomu tak tím spíše, že byl dodržen procesní postup při odstraňování nedostatků v obsahových náležitostech podaného dovolání podle §265h odst. 1 tr. ř., jak je zřejmé z předchozího textu.
Nejvyšší soud po posouzení obsahu podaného dovolání dospěl k závěru, že nesplňuje obsahové náležitosti podání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř., neboť v dovolání nejenže chybí odkaz na zákonné ustanovení některého z dovolacích důvodů vymezených v §265b tr. ř., ale konkrétní dovolací důvod není ani slovně vyjádřen. Nedostatek označení dovolacího důvodu nebyl zhojen ani po převzetí výzvy soudu prvního stupně k odstranění vad dovolání a přes upozornění na následky, které nastanou v případě, že vady dovolání nebudou odstraněny.
Z těchto jen stručně uvedených důvodů (srov. §265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl, neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 10. dubna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a