ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.116.2013.1
sp. zn. 11 Tcu 116/2013-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 9. dubna 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. K., roz. O., rozsudkem Okresního soudu v Trnavě, Slovenská republika, ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. 3 T 25/2013, který nabyl právní moci dne 25. 4. 2013, zahrnující trest uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Prešově ze dne 19. 11. 2012, sp. zn. 3 T 78/2012, který nabyl právní moci dne 19. 11. 2012, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Trnavě ze dne 25. 4. 2013 byl P. K. uznán vinným přečinem podvodu a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, přičemž byl zrušen výrok o trestu odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Prešově ze dne 19. 11. 2012, sp. zn. 3 T 78/2012.
Trestné činnosti, pro kterou byl P. K. odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Trnavě, se dopustil podle zjištění jmenovaného soudu tím, že v přesně nezjištěné době dne 17. 3. 2008 v T., ul. Š. M., v A.– B. S., jako jednatel spol. Knife, s. r. o., Drieňova 34, Bratislava, vylákal od spol. UniCredit Leasing Slovakia dvě osobní motorová vozidla a to tak, že s touto společností uzavřel leasingovou smlouvu č. ..., jejímž předmětem byl pronájem osobního motorového vozidla zn. Škoda Fabia, VIN: ..., v. č. motoru B..., červené barvy, v hodnotě 9 781 € (294 674 Sk), přičemž při podpisu smlouvy uhradil společnosti 25 % akontaci ve výši 2 445,36 € (73 669 Sk) a zavázal se k úhradě měsíčních splátek na období 60 měsíců s tím, že stejného dne uzavřel i leasingovou smlouvu č. ..., jejímž předmětem byl pronájem osobního motorového vozidla zn. Škoda Fabia combi, VIN: ..., v. č. motoru ..., červené barvy, v hodnotě 11 038,60 € (332 548,86 Sk), kde při podpisu smlouvy uhradil 15 % akontaci ve výši 1 655,81 € (49 883 Sk) a zavázal se k úhradě měsíčních splátek na období 60 měsíců, přičemž při podpisu smlouvy předložil fiktivní faktury v celkové sumě 245 579,13 €, kde dodavatelem byla spol. Knife, s. r. o., a odběratelem spol. Sintrex, d. o. o., Langobardská 12, Solkan, Slovinsko, které měly deklarovat solventnost jeho firmy, obě vozidla téhož dne převzal, neuhradil ani jednu splátku a vozidla prodal jiným osobám, čímž způsobil spol. UniCredit Leasing, Slovakia, a. s., Plynárenská 7/A, Bratislava, škodu ve výši 16 007,28 €.
Trestné činnosti, pro kterou byl P. K. odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Prešově, se podle zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že
1. Na základě smlouvy o půjčce uzavřené v S. dne 8. 6. 2011 převzal od Mgr. T. Š. finanční hotovost 9 000 € jako půjčku, kterou se zavázal vrátit do tří měsíců, a dne 25. 6. 2011 na základě ústní dohody převzal od Mgr. T. Š. další sumu 2 000 €, přičemž už v době půjčování peněz musel vědět, že vzhledem ke své finanční situaci půjčku nebude schopen vrátit, ani ji nevrátil, čímž Mgr. T. Š. způsobil škodu ve výši 11 000 €.
2. V přesně nezjištěný den v měsíci červnu 2011 v S. se dohodl s Mgr. T. Š. na zajištění výroby a koupi dřevěné skříně na míru v České republice a k tomuto účelu od ní převzal sumu 1 250 €, ačkoli věděl, že tento obchod nezprostředkuje, zboží nezajistil, ani peníze nevrátil, čímž Mgr. T. Š. způsobil škodu ve výši 1 250 €.
3. V přesně nezjištěný den v měsíci červnu 2011 v S. uzavřel s D. M. ústní smlouvu o půjčce, podle které mu D. M. dne 9. 7. 2011 převedla sumu 6 000 € na účet, jehož číslo jí obviněný sdělil, jako půjčku se splatností v srpnu 2011, přičemž s ohledem na svou finanční situaci musel vědět, že půjčku nebude schopen vrátit, ani ji nevrátil, čímž takto D. M. způsobil škodu ve výši 6 000 €.
4. V přesně nezjištěný den v měsíci červnu 2011 v S. se dohodl s D. M. na tom, že pro ni zajistí koupi osobního motorového vozidla zn. Ford, na základě čehož mu tato dne 19. 7. 2011 uhradila zálohu ve výši 2 300 € převodem na účet vedený v Polsku na jméno P. O., žádné vozidlo jí však nezajistil a od počátku věděl, že ho nezajistí, ani peníze nevrátil, čímž D. M. způsobil škodu ve výši 2 300 €.
5. V přesně nezjištěnou dobu v měsíci červnu 2011 uzavřel v S. ústní smlouvu o půjčce s R. Š., podle které mu tento převedl dne 28. 6. 2011 na obviněným uvedený účet sumu 900 € jako půjčku s lhůtou splatnosti v měsíci srpnu 2011, přičemž už v době půjčení peněz musel vědět, že vzhledem ke své finanční situaci půjčku nebude schopen vrátit, ani ji nevrátil, čímž R. Š.způsobil škodu ve výši 900 €.
Celkem tak způsobil škodu ve výši 21 450 €.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený P. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin podvodu podle §209 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně cizího majetku. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o výši škody a fakt, že páchal trestnou činnost opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona.
Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. dubna 2014
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch