ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.129.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 129/2014-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 29. 10. 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, obv. J. Z. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení J. Z. , rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 24. 1. 2014, sp. zn. 61 Hv 202/13s, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu loupeže podle §142 odst. 1, trestného činu odcizení bezhotovostního platebního prostředku podle §241e odst. 3 a trestného činu omezení užívání veřejné listiny podle §229 odst. 1 rakouského trestního zákoníku, za které mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 24. 1. 2014, sp. zn. 61 Hv 202/13s, který nabyl právní moci téhož dne, byl obv. J. Z. uznán vinným ze spáchání výše uvedených trestných činů a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu pro trestní věci Vídeň dne 3. 12. 2013 kolem 16,45 hod. sledoval poškozenou A. V. , která se právě vracela domů a telefonovala a ve vhodnou dobu se k ní zezadu přiblížil, chytil její kabelku a dvakrát za ni pevně zatáhl, čímž se mu ji podařilo poškozené vytrhnout a následně utéct. V kabelce se nacházela peněženka s finančním obnosem ve výši cca 150 EUR, dále svazek klíčů, bankovní karta, cestovní pas, studentský průkaz a elektronická karta.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-305/2014-MOT-T/8 ze dne 8. 10. 2014, Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 10. 10. 2014.
Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený J. Z. je občanem České republiky, byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle §173 tr. zákoníku, příp. trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Závažnost spáchaného skutku spočívá v užití násilí proti poškozené v úmyslu zmocnit se movitých věcí patřících do jejího vlastnictví, které měla v době spáchání útoku odsouzeného při sobě a jejich následné krádeže. Tomu odpovídá druh a výměra uloženého trestu odnětí svobody, která je shodná s českou právní úpravou.
Z výše uvedeného vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. J. Z. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. října 2014
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman